3x3 důvody, proč snížit konzumaci luštěnin, část II.

Pokračuji s dalšími třemi důvody, proč snížit (= ne úplně eliminovat) spotřebu luštěnin. V prvním díle jsem upozornil na tři nejpádnější důvody, proč tak učinit a všechny se zabývaly konkrétními sloučeninami, které luštěniny obsahují a které mohou způsobit problémy při trávení. Dnes bych se rád věnoval důvodům, které nejsou tak zřejmé a pro mnohé z vás možná překvapivé. Proč překvapivé? Minimálně první dva argumenty, které níže předkládám, jsou v rozporu s tím, co jste doposud slyšeli...

Luštěniny mají nízkou výživnou hodnotu

Jasně - ne každá potravina musí být nutně superpotravina. I tak bychom ale měli brát zřetel na celkovou výživovou hodnotu naší stravy. Mezi rostlinnými zdroji potravin jsou luštěniny známy především pro svůj zajímavý obsah bílkovin. Budeme-li se bavit o celkové výživové hodnotě luštěnin, obvykle se setkáte s názorem nebo přímo grafickým znázorněním luštěnin někde uprostřed škály rostlinných a živočišných zdrojů potravy, těsně nad obilovinami. Problém ale je v přeceňování jejich SKUTEČNÉ výživové hodnoty... Nutriční hodnoty jednotlivých luštěnin (ale i jiných druhů potravin) jsou stanovovány za syrového stavu, ale jakmile je uvaříme, pak část živin ztrácejí. A pokud bychom je neuvařili, vystavujeme náš zažívací trakt plnému účinku chemických sloučenin diskutovaných v 1. díle (saponiny, lektiny a inhibitory proteázy), které z velké části vařením eliminujete... Takže buď a nebo. Zpět k bílkovinám. Ano, mají jich dostatek, ale ani zdaleka nemohou soupeřit se živočišnými zdroji. Musím připomenout, že na rozdíl od nich luštěniny ani jiné rostlinné zdroje naší stravy neobsahují kompletní paletu esenciáních aminokyselin, tedy těch, které si naše tělo nedokáže vytvořit samo. Proto jsou bílkoviny pocházející z tohoto zdroje označovány jako neplnohodnotné. A ano, luštěniny se pyšní vysokým obsahem železa, hořčíku, draslíku, vápníku a dalších makro minerálů. Díky vysokému obsahu fytátů je ovšem jejich bio vstřebatelnost velmi nízká - náš zažívací systém jich dokáže využít jen minimální množství. Jen pro příklad uvádím, že bio vstřebatelnost železa z živočišných zdrojů (heme-železo) je ve srovnání s bio vstřebatelností železa z rostlinných zdrojů dvojnásobná.  

Luštěniny vás okrádají o živiny (z jiných složek potravy)

A fytáty podruhé. Nejenom, že díky nim je bio vstřebatelnost minerálů obsažených v luštěninách podstatně nižší, ale ony mršky stojí i za nižší vstřebatelností minerálů, které přijmeme společně s luštěninami. Fytáty pro většinu rostlin slouží jako úložiště fosforu (primární účel). Bohužel ale mají tu nepěknou vlastnost, že se velmi rády navazují na vápník, hořčík a draslík, uvolněné ze stravy a činí tyto minerály nevyužitelné pro naše tělo. Pokud tedy tvoří luštěniny z větší části základ vaší stravy a používáte-li je jako přílohu k živočišným potravinám a tukům s vysokou výživovou hodnotou, fytáty mohou stát za nižší "výtěžností" živin celkově. Navíc fytáty prokazatelně potlačují produkci konkrétních trávících enzymů (pepsinu a amylázy), které jsou pro správné trávení zásadní.

Fytoestrogeny

Vracím se opět oklikou k poznámce na závěr prvního dílu článku - fytoestrogeny jsou všeobecným problémem všech luštěnin, i když sója jich obsahuje více než třeba čočka nebo hrách. Fytoestrogeny nemají z pohledu chemické struktury nic společného s estrogeny jako takovými, nicméně v našem těle se chovají podobně. Navazují se na ty samé receptory, ale protože jejich odezva na centrální nervovou soustavu je slabší, než u skutečných estrogenů, výsledkem je stav, kdy naše tělo dostane povel z "řídící věže" (z našeho mozku) a to začne produkovat více estrogenů, než by bylo záhodno. A výsledek? Totálně rozhozený hormonální systém... Ženské šílí, že nedokáží přijít do jiného stavu, chlapům rostou prsa, prostě apokalypsa. A o dětech ani nemluvím. Zvláště chlapci by se měli konzumaci sóji cíleně vyhýbat.

A jen pro doplnění - již uvedených šest argumentů plus tři další v závěrečném dílu jsou platné pro luštěniny všeobecně.  Abychom si rozumněli, zde je jejich přehled: soja, fazole všech tvarů a barev, hrášek, čočka všech barev, cizrna, mungo a dokonce i burské oříšky. Snad již nemusím dodávat, že veškeré produkty z nich zpracované sem patří také.