Dály známé i neznámé

Ne, v názvu není překlep ;-) Žádné dále ani dá-li, ale dál, můžete se setkat i s názvy dal, daal, dhal. Jedná se o indický souhrnný název pro celou skupinu luštěnin, se kterou vás dnes blíže seznámím. Přínosem všech luštěnin je i to, že jsou přirozeně bezlepkové.

Problematika nedostatečného příjmu bílkovin není něco, co by nás vzhledem k našich klientům pálilo nejvíce. Na tuto otázku ale přijde řeč v okamžiku, kdy se klienti snaží přejít ze stravy plné uzenin a masa (často pochybného původu) na čistší stravu, která automaticky znamená snížení příjmu bílého a červeného masa. Tento krok je zároveň klíčový při léčbě těžších onemocnění, kde je jednou z příčin vzniku nemoci celkové okyselení organismu, jež nadměrná konzumace masa podporuje. Ať se již klient rozhodne “vyčistit” svou stravu sám nebo na základě našich doporučení, nastává problém s náhradou části živočišných bílkovin. Hlavně pak s přihlédnutím k tomu, že první rostlinný zdroj bílkovin, který většinu lidí napadne - soja - je pro nás tabu (proč si můžete připomenout zde). A tak se následně setkáváme s jídelníčky našich klientů, kde se jednou za týden objeví čočka a možná jednou či dvakrát do měsíce nějaké ty fazole nebo hrách… Nemyslíme si, že by se zde jednalo o nedostatek fantazie, spíše o nedostatek informací o možnostech. Právě proto přinášíme tento cílený článek. A protože žádná rostlinná bílkovina neobsahuje kompletní profil esenciálních aminokyselin, zařazení co nejširší škály rostlinných zdrojů bílkovin považujeme za velmi důležité.

Tak a teď již k dálům ;-)

Všechny níže uvedené dály bychom mohli zařadit do jedné ze tří skupin, které jsou všeobecné veřejnosti známé - hrách, fazole a čočka. Některé navíc najdete na pultech našich obchodů i pod českým názvem (hrách, zelená/hnědá/červená čočka, máslové fazole, atp.) i ve formě, která je u klasických dálů nejčastější - v loupané a půlené podobě. Ta má své opodstatnění a z pohledu zdravé výživy i své výhody. Vaření loupaného a půleného dálu je kratší a výsledný pokrm je stravitelnější. Vyšší stravitelnost a “přátelskost” pro náš zažívací systém lze přičíst i nižšímu obsahu lektinů, přírodních pesticidů, které si většina luštěnin (a obilovin) tvoří jako přirozenou obranu proti škůdcům. Ty pak nepříznivě působí na sliznici tenkého střeva a způsobují zažívací problémy, které si s konzumací luštěnin spojujeme, především nadýmání. Lektiny obsahují i sušené luštěniny, ale k jejich tvorbě ve velkém měřítku dochází při namáčení a následném klíčení, kdy jsou logicky semena v procesu růstu na napadení škůdci nejnáchylnější. Z rozpůleného semena žádná rostlinka nevzejde a tak je nasnadě, že ke zvýšené produkci lektinů nedochází.

Toor/toovar dal (loupaný žlutý hrách)

Patří mezi základní dály, které najdete v každé indické domácnosti a je mimo jiné jednou ze základních složek kičrí, pokrmu z rýže a toor dalu, který jsme před časem přinesli. Mimo obsah bílkovin je toor dal zásobárnou složených karbohydrátů a dietetické vlákniny. Z mikroživin toor dal obsahuje především velké množství kyseliny listové (vitamín B9), jejíž obsah by si měly hlídat především nastávající maminky. Je totiž velmi důležitý pro správný vývoj plodu. Dostatečné hladiny vitamínu B9 v těle matky dokáží snížit riziko poškození mozku a možné deformace páteře plodu o 70%. 

30 minut namáčení + 30 minut vaření

Moong dal (loupané mungo fazole)

Velmi dobrý zdroj železa, hořčíku, fosforu, draslíku, mědi a manganu, vitamínů B-komplexu, především kyseliny listové. Mungo fazole jsou ve srovnání s dalšími luštěninami ještě lépe stravitelné, a proto bychom je doporučili těm, kteří mají i při dodržení správného postupu přípravy problémy s nadýmáním po konzumaci čočky, hrachu a ostatních typů fazolí. Při vyšší konzumaci působí laxativně. Fazole mungo jsou zároveň ideální na vyhnání toxinů nebo nadbytečných kyselin z nevhodné stravy z těla. 

volitelně namáčení + 30 minut vaření

Chana dal (loupaná cizrna)

Vysoký obsah bílkovin spojený s celou řadou minerálů jako např. železo, hořčík, fosfor, draslík, mangan, měď, zinek, vápník, také vitamínů B-komplexu (opět nejvíce kyseliny listové), dále pak vysoký obsah vlákniny - to vše charakterizuje chana dal. Po uvaření má výraznou oříškovou chuť. Cizrna, to není jen námi tak oblíbený hummus - s některými oblíbenými recepty z loupané cizrny přijdeme co nejdříve ;-)

8 hodin namáčení + 60 minut vaření

Masoor dal (loupaná červená čočka)

Červenou čočku charakterizuje mimo jiné přítomnost dvou esenciálních aminokyselin, isoleucinu a lysinu. Z dalších látek pokládáme za důležité zmínit obsah vlákniny, vitamínu B1, draslíku a železa. Konzumace červené čočky zlepšuje cirkulaci krve a pomáhá při léčbě refluxu jícnu.

4-6 hodin namáčení + 30 minut vaření

Urad dal (loupaná hnědá čočka)

Výborný mix bílkovin, tuků a karbohydrátů. Vyniká obsahem železa, vápníku, hořčíku, draslíku a celou řadou vitamínů B-komplexu.

5 hodin namáčení + 30 minut vaření

U každého z představených dálů uvádíme orientačně dobu namáčení i vaření. Jako podstatné pro správnou přípravu je nutné zmínit namáčení s několikerou výměnou vody a použití kousku řasy kombu (k zakoupení v prodejnách zdravé výživy). Pokud několikacentimetrový kousek řasy přidáte k luštěninám hned na začátku namáčení a následně ji s luštěninami i uvaříte, kombu řasa část lektinů a dalších látek stojících za ztížením trávení luštěnin odstraní. 

Na výstavě Evolution jsme se seznámili s firmou DNM Company, která do České Republiky většinu z výše uvedených dálů dováží a která už nyní patří mezi naše partnery. Podívejte se prosím na jejich nabídku, zvažte svůj nákup a využijte domluvené slevy.