Přírodních TOP6 proti chřipce, část I.

Máme tu zase chřipkové období. A s ním i mediální masírku ohledně úspěšnosti očkování proti chřipce. Dne 25. září 2015 odvysílala ČT v hlavním večerním zpravodajství Události ČT reportáž s názvem Začíná chřipková sezóna. Během reportáže zazněla informace, že „podle hygieniků dokáže zabránit očkování proti chřipce až v 90% případů jejímu propuknutí“. Oslovená ČT potvrdila, že toto je tvrzení podložené informací z webových stránek MZ. Ponechám stranou, že ČT použila jako „aktuální“ informaci z webu MZ, která byla publikována 10.2.2011 a aktualizovaná 26.10.2012 – „U zdravých dospělých v 70 až 90 procentech zabrání onemocnění, u starších osob snižuje potřebu hospitalizace pro pneumonii a chřipku o 30 až 70 procent a riziko úmrtí až o 80 procent“. Tedy informaci starou 4 ½ roku, resp. 3 roky?! 

Pokud je důvodem stálá platnost této informace, což lze jistě zpochybnit vzhledem k mutaci chřipkových virů, potom veřejnost překvapuje, že MZ nezná aktuální informace z webových stránek CDC (Centers for Disease Control) predikce pro rok 2015, aktualizované v únoru 2015. Přitom CDC pro letošek odhadovala 19% průměrnou účinnost (18% u A H3N2, 43% u B) a již se objevují názory, že skutečná účinnost bude pod 15%. Od roku 2004 účinnost klesá i díky rychlejším mutacím virů a pomalejšímu vývinu nových vakcín. Nepřesáhla 60%. Oficiální stránky MZ ČR tak v tomto případě prokazatelně nepatří v této věci mezi důvěryhodný zdroj. Odbornou veřejnost a obyvatelstvo tak informují nepravdivě.

O baktériích a jejich schopnosti učit se a předávat si informace mezi nepříbuznými kmeny tak, aby je antibiotikum, se kterým přijdou do styku buď vůbec nezasáhlo nebo způsobilo minimální škody, bylo již napsáno mnoho. I když to zní neuvěřitelně, viry jsou při své jednoduchosti schopny téhož. A rychlost, s jakou jsou schopny zmutovat a stát se odolnými proti vakcínám a komerčním antivirotikům se postupně zvyšuje. Existuje stále početnější skupina vědců, kteří tvrdí, že za zvýšenou schopností mutace virů stojí právě plošná vakcinace a podávání “širokospektrálních” antivirotik. Ty uvozovky proto, že se širokospektrálnost ani zdaleka neblíží přírodním prostředkům (česnek, kurkuma, zázvor, atp.), kde jsou účinných látek stovky až tisíce a při kontaktu s takovými látkami je prostě většina virů bezmocná.

A tak přijde vhod zapojit selský rozum a vrátit se k praktikám našich předků, kteří chtě nechtě díky neexistujícím antivirotikům museli dát přednost přirozenému posílení imunity. Níže najdete první 2 zbraně z arzenálu alternativní medicíny, jimiž docílíte toho, že chřipka se vám vyhne. Ještě tento týden se můžete těšit na další čtyři ;-)

1. Vitamín D3

Vitamín D3 díky schopnosti produktovat antivirální peptidy jakými jsou např. katelicidiny přímo zabíjející viry je kadidátem číslo jedna. Dokáže navíc účinně bránit makrofágům (buňkám našeho imunitního systému) tvořit prozánětlivé cytokiny a chemokiny. Existují studie prokazující, že suplementace pouhými 1.200 IU vitamínu D3 denně snížila riziko onemocnění chřipkou typu A o 42%! A jak zabezpečit dostatečný příjem? Vitamín D3 si tvoříme především sami expozicí UV-B slunečním zářením (zdroje D3 jako jsou játra, vejce, popř. D2 u hub nám bohužel nestačí). Snažte se proto každý den alespoň na 15 minut vystavit tělo slunečním paprskům. Zataženo celý den? Doplňte si vitamín D3 formou potravinového doplňku. Na trhu najdete soustu značek v potenci od 1.000 do 10.000 IU - zkuste se zaměřit na minimálně 3.000 IU. My sami v zimních měsících bez dostatečného slunečního záření volíme variantu 10.000 IU. Pokud se vám podaří přemluvit ošetřujícího lékaře a ten vám na žádance krevního rozboru zaškrtne i 25-hydroxyvitamin D, pak se důkladně podívejte na jeho hladinu. Bude-li se blížit 80ng/l, Vaše šance zimní sezony bez chřipky budou dvojnásobné oproti průměru, který je hluboce pod 20ng/l.

2. Probiotika

80% až 90% našeho imunitního systému se nachází v našem zažívacím systému - ve formě 100 trilionů baktérií. Jejich množství a především diverzita (počet druhů) se liší a odvisí od faktorů, které můžeme ovlivnit:

• složení stravy, kdy vyvážená strava s převahou zeleniny nahrává vyšší diverzitě a převaze bakterií, které jsou všeobecně pokládané za ty pozitivní, např. Bacteriotides
• vyhýbání se příjmu antibiotik, pokud to jde - jejich nadužívání je spojováno s nízkou rozmanitostí mikrobiomu a především snížením aktivity - antibiotika totiž obvykle většinu střevní mikroflóry vybijí, zvláště pak ta širokospektrální…

i těch, které moc ovlivnit nemůžeme:

• způsob, jakým jsme přišli na svět - ano, přesně tak - podle toho, zda jsme na svět poprvé vykoukli porodními cestami nebo nám museli pomoci doktoři císařským řezem rozhoduje o tom, jak bude náš vlastní střevní trakt kolonizován a zde se jeví jako jednoznačná výhoda a plus do života přirozený porod
• antibiotika podaná v dětství - mám na mysli věk, kdy o tom ještě nemůžeme rozhodovat sami, ale učinili tak za nás v dobré víře naši rodiče… Není to tak dávno, kdy byly kojencům například při drobné ušní infekci podávána antibiotika a to hned v několika kolech…

A důkazů toho, že nedostatek probiotik v naší stravě hraje kritickou roli, máme víc jak dost. Čínská studie spojila jejich dostatek s nižší incidencí i průběhem onemocnění dýchacího systému a další pak zase s nižším výskytem horeček, průjmů, kašle a zameškaných dní díky nutnému léčení.

Jak zabezpečit dostatečný příjem probiotik? Zapomeňte na TV reklamu a “úžasný” Activia jogurt. I když využitý kmen Bifidobacteria animalis DN173 má vyšší procento přežití při průchodu extrémně kyselým prostředím žaludku, celkový obsah probiotik je v ní žalostně nízký! Zkuste raději každý den něco málo z následujících probiotických potravin:

• čerstvé kysané zelí (nikoliv sterilované! to “živé” najdete v sáčcích v chladící sekci)
• kimchi - korejská pikantní obdoba našeho kysaného zelí - doporučuji ochutnat je koupené nebo připravené právě v nějaké korejské restauraci a následně se pustit do vlastní výroby! Máte-li k dispozici chladný sklep, pak si můžete během 2-3 hodin o víkendu připravit dávku na celý rok dopředu ;-)
• pickles - kvašená zelenina všeho druhu - navíc potřebujete pouze sůl a volitelně pak probiotickou kulturu v prášku popř. “celerový startér” - více v zítřejším receptu
• probiotické nápoje jako např. kombucha, kefír z tibetské houby nebo lahůdná citronáda z tibetských krystalů
• jogurty/kefíry - dejte přednost kvalitě před reklamou - těch “zrajících v kelímku”, tzn. se živými bakteriálními kmeny, je již na trhu dostatek