Proč tloustneme a tloustneme - důvod IV.

Počátky epidemie obezity jsou jasně spojeny s publikováním a propagací nízkotučné diety

Pokračujeme v sérii článků na téma "Proč tloustneme a tloustneme" - pokud jste něčetli předchozí části, zde jsou - 1. díl, 2. díl a 3. díl. 

Graf nárůstu obezity s označením roku doporučení "nízkotučné stravy" (zdroj: National Center for Health Statistic)

Asi již z mých předchozích článků víte, že jsem výrazným odpůrcem nízkotučné diety a sám jí pokládám společně s nadměrnou konzumací potravin s lepkem a potravin s přebytkem cukrů/škrobů za největší zlo, co se našeho zdraví týče. Cukry a nové látky přidávané do potravin jsou mimochodem úzce spojeny právě s nízkotučnou dietou. Pokud odstraníte z jakékoliv potraviny jednu z makroživin, logicky vám vystoupí ty, co zbydou. V případě např. z mléčných výrobků vám po odstranění tuku zbyde něco, co se dá nazvat cukernatým roztokem (voda, mléčný cukr laktóza a v případě ochucených nízkotučných jogurtů ještě megadávka dalších cukrů, bílkoviny). Tuk mléčných produktům navíc dodává texturu, kterou je samozřejmě zapotřebí po jeho odstranění něčím nahradit - takže v jogurtech můžete následně najít bramborový škrob, guarovou gumu, pektin, atp. - něco, co v jogurtech s plným obsahem tuku není zapotřebí...

Ancel Keys

Celá ta "mánie" začala jako obvykle v USA a přestože v té době nepatřil západní svět mezi naše "přátele", soudruzi kupodivu (a bohužel) k tomuto trendu přihlédli. Čím dál tím více se ukazuje, že základem všeho byla jedna studie Ancela Keyse z roku 1955, která vešla ve známost jako "Studie sedmi zemí". Pokud bych měl celou studii zkrátit do jedné věty, pak zkoumala populace v USA, Finsku, Holandsku, Itálii, Japonsku, Řecku a bývalé Jugoslávii, jejich jídelníček, jeho vliv složení stravy a procento rizika srdečních onemocnění. Studie jako taková by dnes byla klasifikována jako pozorovací (= nikoliv klinická), byla značně povrchní a nebrala prakticky v potaz žádné další faktory (podnebí, životní styl, atp.). Závěrem studie bylo doporučení, že pro prevenci kardiovaskulárních chorob se jako nejlepší jeví strava s nízkým obsahem tuků, především těch nasycených (máslo, vejce, tučné maso, sádlo,…). Na tuto studii následně v roce 1956 American Heart Association uveřejnili výživová doporučení, která jsou v USA platná doposud a v praktické grafické podobě jsou každý den američanům předkládány v podobě MyPlate (můj talíř). Což je v podstatě obdoba potravinové pyramidy, kterou máme "čest" vídat my - díky MZd ČR... Celá studie byla od samého počátku značně kontroverzní a při zpětném pohledu lze konstatovat, že na jejím prosazení měla značný vliv osobnost Ancela Keyse - cílevědomost, schopnost přesvědčovat, znalost americké administrativy a kontakty na několik klíčových senátorů... Pak i námitky, že si Keys vybral z 21 zemí, které všechny byly schopny poskytnout požadovaná data, jen 7 konkrétních zemí, byly umlčeny... Kdyby si totiž výzkumníci pod jeho vedením vybraly 7 jiných zemí, došli by k opačným nebo neutrálním závěrům…

Dean Ornish

V 80. letech, kdy sílily hlasy proti těmto doporučením, přišel s další studií (tentokrát na náhodném vzorku s kontrolní skupinou) Dean Ornish - studie podpořila původní Keysovy teorie, ale díky značnému překroucení výsledků. U námi uveřejněné "Pitevního protokolu Brumíka" proběhla na našich stránkách diskuze ohledně mých závěrů o návykovosti lepku. Diskutující polemizoval o existenci protichůdných studií a faktu, že testovaná skupina byla v tomto případě velmi malá (35 osob). Šokující je, že Lifestyle Heart Trial (oficiální název Ornishovy studie) "prošel" i přesto, že pracoval se skupinou 2x22 pacientů (22 ve zkoumané a 22 v kontrolní skupině). K smíchu (nebo spíše k pláči) je pak informace, že roční studii nakonec dokončilo jen 18 subjektů - 4 lidé ze studie odstoupili, jeden z nich díky tomu, že v jejím průběhu zemřel... 
Je logické, že pokud někdo řekne "A" (= eliminace nasycených tuků), musí říci i "B" (= čím je ve stravě nahradit). Proto zároveň s honem na máslo, vejce, sádlo a všechny potraviny obsahující nasycené tuky došlo k výrazné podpoře a prosazování rostlinných, (v pokojové teplotě tekutých) olejů a ztužených tuků. U ztužených tuků navíc díky nedostatečné znalosti účinku trans-mastných nenasycených kyselin a způsobu v té době běžné hydrogenizace olejů (technologický postup výroby margarínů/ztužených tuků z olejů) se nám ve stravě dostalo spoustu těchto prokazatelně karginogenních látek do těla... 
Současný postup výroby ztužených tuků sice trans-mastné kyseliny neprodukuje, ale ztužené tuky i většina rostlinných olejů díky své reaktivitě mají negativní účinky na naše zdraví. Nenasycené tuky totiž mají tendenci oxidovat ("nasycovat se", vázat na sebe kyslík) a oxidace znamená jen dvě věci - pokud k ní dojde před konzumací, obvykle to skončí tím, že olej/margarín vyhodíte (protože je žluklý). Jakmile se tak ale stane po konzumaci, dojde ve vašem těle k zánětlivému procesu...

Smutný příběh... I přesto, že některé země začínají postupně přehodnocovat postoj k nízkotučné dietě jako doporučovanému způsobu stravování (pionýry jsou v tomto případě především skandinávské země), je před námi ještě dlouhá cesta a ani u nás se nedá očekávat výrazný posun, pokud ten nenastane tam, kde to celé šílenství začalo - v USA...

Rozhodnutí o tom, zda nadále důvěřovat doporučením konzumovat nízkotučné produkty a vyhýbat se máslu, vejcím a plnotučným potravinám, necháváme na vás. Rozbije-li se vám pračka, máte plné právo reklamovat ji u výrobce/prodejce a i když by byla po záruce, za úplatu vám ji opraví. "Rozbije-li" se vám zdraví, MZd na jakoukoliv reklamaci nebude reagovat a obvykle ani jakékoliv množství peněz situaci nezmění... Pokud vás tento článek  a grafy nepřesvědčily, zkuste se alespoň zajímat o to, co vše je do nízkotučných potravin v zájmu toho, aby vůbec byly konzumovatelné přidáváno... A zkuste si sami najít další fakta, která vás přikloní na jednu či druhou stranu. Řídili jste se posledních x let oficiálními doporučeními = nízkotučná strava, rostlinné oleje namísto nasycených tuků, dostatek cereálií a vaše zdraví na tom stále není nejlépe? Pak ta námaha stojí za to!