Proč tloustneme a tloustneme - důvod VI.

Potraviny jsou levnější než kdykoliv předtím

Pokles ceny potravin (USA), Dr. Stephan Guyenet. Why do we Overeat? A Neurobiological Perspective, 2014

Jedním z faktorů ovlivňujících nárůst obezity je pokles ceny potravin. Podle výše uvedeného grafu (data z USA) klesl podíl útraty za potraviny z 25% celkového příjmu na 10% celkového příjmu za posledních 80 let. Souhlasím - data za ČR budou s největší pravděpodobností jiná, ale trend bude podle mého zachován - nárůst nákladů za bydlení, energie, atp. na úkor levných potravin.

To zní jako dobrá zpráva, ale musíme si uvědomit, že SKUTEČNÉ jídlo plné živin není levné. Na trendu poklesu nákladů na potraviny se nejvyšší měrou podílí průmyslově zpracované a v masovém měřítku vyráběné "jídlo". Asi všichni znáte základní ekonomickou poučku "vyšší poptávka = zvýšení výroby = snížení nákladů na výrobu = nižší cena". K tomu si přidejte tlaky maloobchodních řetězců na výrobce, se kterými je spojena snaha snížit náklady na straně výrobce nahrazením surovin za ty levnější, ještě přijatelné... Potravina pak často cílí hlavně na chuťové buňky, aniž by dodávala vůbec nějaké živiny. 

Argument některých oponentů, že by přeci trh nenabízel něco, co zákazník nežádá, je irelevantní. Průměrný zákazník rozhodně nežádá potraviny plné nesmyslných složek, které se skutečnou potravou nemají nic společného. Jenže na jedné straně stojí zvyk jíst potraviny chuťově zajímavé společně s nedostatečnou znalostí vlivu některých přidaných látek a na druhé straně stojí fakt, že na některé potraviny lidi “slyší” hlavně kvůli nízké ceně. 

SKUTEČNÉ potraviny zažívají opačný trend - ekologičtí zemědělci a malovýrobci nemají zdroje a často ani nechtějí, aby se jejich produkty objevily na pultech vedle těch komerčních. Vyšší náklady na výrobu vedou k vyšší ceně a na cenovce jednoduše nemůžete uvést důvody PROČ je ten konkrétní produkt dražší. 

Zajímavý výstup přináší jedna anglická studie, která dokazuje, že cena za určité množství potraviny je ovlivněna množstvím živin. Vezmeme-li v úvahu množství živin v průmyslově vyráběných a zpracovávaných potravinách, je výrazně menší než u jejich ekologicky pěstovaných/chovaných ekvivalentů. Chceme-li získat stejné množství živin, máme dvě možnosti: buď koupit méně “výživnější” eko varianty anebo více průmyslově vyráběné či zpracovávané potraviny. Tím se v podstatě dostáváme na stejnou cenu.

Ovšem při zvážení vyšší bio-vstřebatelnosti (tj. plus na straně ekologicky pěstovaných/chovaných zdrojů potravin) a případných reziduí pesticitů, herbicidů, antibiotik a dalších zbytečných látek (tj. mínus na straně průmyslově vyráběných či zpracovávaných potravin) získáváme v prvním případě za své peníze o dost více! 

Dává vám to smysl? Neustálé snižování nákladů u komerčních potravin vede k použití vysoce zpracovaných surovin ochuzených o živiny, které se v nich v přirozené podobě vyskytují (minerály, vitamíny, enzymy). I když je výrobci do potravin zpětně dodají, pak je to často v chemické formě, která má obvykle výrazně nižší vstřebatelnost v lidském těle. A vracíme se tak zpět k onomu rovnítku - ano, za 1kg bio hovězího zadního, 1kg bio mrkve, (doplňte si sami) zaplatíte více než za 1kg hovězího zadního z komerčně chovaného skotu, resp. mrkve od velkovýrobce, ale k tomu, abyste dodali tělu konkrétní množství živin budete potřebovat buďto více těch komerčních potravin nebo méně těch bio. 

Berte prosím také v potaz i fakt, že s komerčně produkovanými potravinami do sebe navíc dostanete obvykle i nějaké ty látky, které vůbec nechcete - residua pesticidů, herbicidů, antibiotik, atp. Pro mě je závěr JASNÝ! Pro většinu z vás asi také, ale je mezi námi spousta lidí s nadváhou nebo obezitou, kteří tyto souvislosti nechápou. Zároveň působí i fakt, že jeden hamburger u McDonald's je levnější než jedno avokádo. A tak se nabízí výmluva pro sebe i ostatní, proč si dají raději další McCheese s XL hranolkami... 

Staňte se advokáty a propagátory vlastního životního stylu. Je zde skupina lidí, kteří hledají pomoc a ne vždy o ní otevřeně požádají...