Proč všichni nedostaneme rakovinu? Díl. II.

Jen za některé chyby se platí

Jak jsem se v prvním dílu zmínil, každá naše buňka může být každý den vystavena až milionu chyb v replikaci. Ne každá taková chyba ale vede k něčemu tak ničivému, jako je chorobné bujení. Pokud totiž dojde k chybě v části DNA, která v sobě nemá například zakódovanou informaci o postupu při dělení, apoptóze (viz níže) ale poškozená část skrývá informaci o tvorbě konkrétního proteinu, nastartování zhoubného bujení se nekoná. Dobrá zpráva pro všechny z nás navíc je, že narozdíl od jiných nemocí, kde postačí mutace jednoho konkrétního genu v rámci DNA, rakovina potřebuje hned celou sérii genetických mutací (obvykle 4 krokovou) v určitém pořadí.

 

Likvidace buněk, které se vymkly kontrole

Každá naše DNA obsahuje přibližně 25 tisíc genů. Naše tělo je složeno z přibližně 37 miliard buněk. Zkuste na počítači zapsat takové množství informací - kolik chyb asi uděláte? Naštěstí je naše tělo vybaveno funkcí “autokorektury” i tlačítkem “delete”:

  • autokorekturou bychom mohli nazvat opravu poškozené DNA a pokračování života takové buňky
  • “delete” tlačítkem pak schopnost buňky spáchat programovou sebevraždu, tzv. apoptózu

 

DNA oprava

Naše tělo je schopno DNA při duplikaci opravit. Slouží k tomu speciální proteiny fungující v rámci dělení podobně jako část počítačového kódu vykonávající funkci “zkontrolovat pravopis”. Podobně jako na vašem počítači či chytrém telefonu. Uděláte chybu v textu a ten se opraví bez toho, abyste museli slovo odmazávat a přepisovat. Vše závisí především na tom, k jaké chybě došlo a kde nastala. Jiný proces opravy tak nastane v okamžiku poškození kožních buněk UV zářením či při zánětlivém procesu v tenkém střevu.

 

Apoptóza

To je takové harakiri, kterého jsme svědky zhruba 50-70 miliardkrát denně. Jedná se o celou sérii kroků, které buňky samy nastartují v okamžiku, kdy vyhodnotí svou šanci na přežití a zjistí, že jsou velmi nízké. Zaráží vás to vysoké číslo? Nemělo by. Do apoptózy totiž započítáváme i odumírání kožních buněk - všechny ty šupinky, které z vašeho těla peelingem odstraňujete jsou buňky, které spáchaly sebevraždu.

 

Jedna loňská studie propojila nedostatek spánku, nízké hladiny melatoninu a vyšší riziko rakoviny prsu a rakoviny prostaty. 

 

Záložní plán? Váš imunitní systém!

Váš imunitní systém slouží především jako hlavní hráč v boji proti bakteriím a virům. Vzhledem k tomu, že za některými typy rakoviny stojí i viry (minimálně jako spolučinitelé) - např. HPV (papilomavirus) u rakoviny děložního čípku, musíme počítat i se zapojením imunitního systému.  Stojí-li ale za vznikem rakoviny cizí útočník, tělo si musí najít jinou cestu, jak se s rakovinou vypořádat. Rakovinové buňky jako takové jsou totiž VAŠE buňky nebo ještě lépe - zmutované verze vašich buněk. Co se tedy stane, pokud váš vnitřní systém autokorektury nezaznamená poškození DNA a takové poškozené buňky se začnou dělit? Někdy se takové buňky samy dobrovolně označí. Asi to není nejlepší příměr, ale vypadá to podobně, jako když zlodějům ve středověku sekali ruce. Takto označená buňka může být díky tomu lehce identifikována a náš imunitní systém na ní může zaútočit a zlikvidovat ji. To ovšem neplatí o všech buňkách v zárodku chorobného bujení a tak některá ložiska uniknou našemu imunitnímu systému bez povšimnutí. Dojde k tzv. ekvilibriu, kdy imunitní systém a vznikající rakovinové bujení existují v rámci vašeho těla, imunitní systém se věnuje jiné činnosti a bujení si nevšímá. I když se imunitní systém může následně vzpamatovat, rakovinové buňky jej dokáží potlačit. Následně pak dochází k fázi “úniku”, kdy imunitní systém vyhodnotí situaci tak, že boj vzdá.

A co tedy můžete dělat? Dá se chorobnému množení buněk zabránit? ANO, dá! Vším tím, co dlouhodobě na VyváženémZdraví propagujeme!

 

Dopřejte si spánek

Melatonin ve vašem těle hraje více rolí. Mimo regulaci spánkového cyklu funguje v našem těle i jako antioxidant chránící naši DNA před poškozením oxidativním stresem. Jedna ze studií z loňského roku navíc propojila nedostatek spánku, nízké hladiny melatoninu (důsledek spánkové deprivace) a vyšší riziko rakoviny prsu a rakoviny prostaty. Při pokusech na myších se navíc ukázalo, že nedostatek spánku (= nízké hladiny melatoninu) podporuje agresivitu tumoru. Závěr? Dopřejte si dostatek spánku (7-8 hodin) a dodržujte čas, kdy chodíte spát - včetně víkendu.

 

Zapoťte se

To, že je pohyb důležitý pro vaše zdraví, snad nikdo nezpochybňuje. Věděli jste ale, že zvýšenou aktivitou můžete podpořit proces opravy poškozené DNA? Studie z roku 2013 naznačila, že pouhých 150 minut fyzické aktivity týdně (např. jogging, jízda na kole nebo plavání) dokáže zvýšit schopnost vašich buněk opravit poškozenou DNA? Naplánujte si rychlejší procházku, projeďte se o víkendu na kole, vyražte na koupaliště a dejte si “pár bazénů” - tím vším udržíte proces obnovy DNA na maximu a možný vznik rakoviny na hony daleko!

 

 

To, že dostanete na začátku špatné karty, ještě nutně neznamená, že máte prohráno.

 

Dodejte tělu vitamíny

Překvapení? Snad ne ;-) Zařaďte do svého jídelníčku co nejvíce syrové zeleniny (a ovoce) - tepelnou úpravou ztratíte většinu enzymů a vitamínů. To jsou přesně ty složky, které pro nastartování hojení zevnitř potřebujete. Tak například:

  • karotenoidy pro zrychlení oprav DNA
  • vitamíny B-komplexu pro prevenci mutací DNA
  • vitamín D ke snížení DNA škod
  • vitamín E ke snížení DNA škod a k její opravě

 

A co geny?

Má oblíbená část. A ještě oblíbenější analogie. Ale měl bych začít spíše tím, že genetika jako věda níže uvedenou tezi striktně odmítá. Podle ní se s určitou genetickou výbavou narodíme a nemáme šanci jí jakkoliv změnit či ovlivnit. Narozdíl od striktního pohledu genetiky, je tu ještě její mladší sestřička, epigenetika (epi- z řeckého nad-), která tento názor staví na hlavu. Jejím základem je tvrzení, že naše zděděná genetická výbava se dá ovlivnit a že navíc existuje celá škála faktorů, jako je strava, pohyb, životní styl, životní prostředí a další, které definují, zda se nějaký gen projeví, či ne. A ta analogie? Umíte nějakou karetní hru? Třeba mariáš? Tak asi víte, že nemůžete ovlivnit, jaké karty vám rozdají. Ale to, že dostanete na začátku špatné karty, ještě nutně neznamená, že máte prohráno. Záleží jen na vás, jakou kartou budete hrát a jakou si necháte na později. Stejně tak pro vás identifikovaná přítomnost genu BRCA1/BRCA2 ještě neznamená, že jste odsouzeni umřít na rakovinu prsu - i kdyby tomu tak po dvě předchozí generace bylo!

 

Psychika, psychika a ještě jednou psychika

Nebudu vás zatěžovat dalšími tvrzeními o chorobách psychosomatického původu. O vlivu stresu na naše zdraví jsme psali již mnohokrát. Bohužel ani současný přístup většiny lékařů naší psychice neprospívá. Otevřenost je na prvním místě, i když ne každý pacient je schopen informaci o pár zbývajících měsících života plně strávit. Resp. je málo takových, kteří si uvědomí, že žádný lékař nemá křišťálovou kouli a že vychází jen ze statistiky. Něco takového by podle nás mělo být trestné. To není otevřenost ale cílené poškozování. Fakt, že současná medicína nezvažuje psychický stav pacienta jako nejdůležitější faktor, je více než smutný. Je tedy na každém jednotlivci, na jeho vnitřní síle a odhodlání vzdorovat běžně zaběhnutým postupům a posilovat svoji víru v uzdravení všemi možnými cestami.  Zapojení nejbližších do takového procesu je samozřemostí. 

 

Vracím se zpět k otázce na samém začátku - proč všichni nedostaneme rakovinu? Je to především v naší "bioindividualitě" - DNA, s jakou se narodíme, se při pohledu z výšky jeví jako identická, ale při detailním pohledu tomu tak není. I proto je DNA shoda používána ve forenzní kriminalistice jako soudní důkaz. Jde tedy spíše o to, jak se v průběhu života k našemu tělu chováme a či jej vědomě či nevědomě vystavujeme vnějším i vnitřním stresům a toxinům. A to platí i pro ty jedince, kteří nedostali do vínku "rozdané ty nejlepší karty". Jiné tělo, než to, ve kterém žijete, nedostanete...

 

Reference:
Molecular Biology of the Cell. Alberts et al., 2002.
Life expectancy at birth. The World Bank.
A to Z list of Cancers. National Cancer Institute.
Why are cancer rates increasing? Cancer Research UK.
Lifetime risk of cancer. Cancer Research UK.
Why don’t we all get cancer? Cancer Research UK.
Why don’t we get more cancer? A proposed role of the microenvironment in restraining cancer progression. Bissell and Hines, 2011. Nature Medicine.
DNA Damage and Repair: Mechanisms for maintaining DNA integrity. Clancy, 2008. Nature Education.
Hallmarks of cancer: the next generation. Hanahan and Weinberg, 2011. Cell.
Transient delivery of modified mRNA encoding TERT rapidly extends telomeres in human cells. Ramunas et al., 2015. FASEB Journal.
Cancer in the Elderly. Berger et al., 2006. Transactions of the American Clinician.
Cancer and ageing in mice and men. Peto et al., 1975. British Journal of Cancer.
Peto’s paradox revisited: theoretical evolutionary dynamics of cancer in wild populations. Roche et al., 2013. Evolutionary Applications.
High-molecular-mass hyaluronan mediates the cancer resistance of the naked mole rat. Tian et al, 2013. Nature.
How DNA lesions are turned into mutations within cells? Pagès and Fuchs, 2002. Oncogene.
DNA Damage in Cancer Therapeutics: A Boon or a Curse? Khanna, 2015. Cancer Research.
Cancer-Immune Equilibrium: Questions Unanswered. Bhatia and Kumar, 2011. Cancer Microenvironment.
PD-1– and CTLA-4–Based Inhibitory Chimeric Antigen Receptors (iCARs) Divert Off-Target Immunotherapy Responses. Federov et al., 2013 Science Translational Medicine.
Effect of Melatonin on Tumor Growth and Angiogenesis in Xenograft Model of Breast Cancer. Jardim-Perassi et al., 2014. PLoS ONE.
Fragmented sleep accelerates tumor growth and progression through recruitment of tumor-associated macrophages and TLR4 signaling. Hakim et al., 2014. Cancer Research.
Recent physical activity in relation to DNA damage and repair using the comet assay. Cash et al., 2013. Journal of Physical Activity and Health.
The Diet and Cancer Connection. Stadler, 2009. Virginia Cooperative Extension.

Kategorie: 
Obrázek uživatele Martin Novotný

O autorovi

"Duchovní otec" projektu, bio-hacker2, gastronaut, nutrarián, zdravotní detektiv, infovor, blázen do fitness/OCR.

„Starejte se dobře o své tělo. Je to jediné místo, ve kterém musíte žít.“ Jim Rohn