Sladký neznamená zdravý - II.

Rád bych dnes navázal na první část příspěvku o sacharidech. V současné době žijeme v zajetí sacharidů. Jako houby po dešti se množí cukrárny, pekárny, výrobny těstovin a ovocných šťáv. Bílá mouka je základní potravinou každé kuchyně. Cukr se používá při konzervaci mnoha potravin. Takže není vůbec jednoduché se mu vyhýbat.

Na trhu nejrůznějších diet se velmi vyzvedává středomořská dieta nebo francouzský způsob stravování s hojností kvalitního vína (tzv. francouzský paradox). Mluví se o velmi zdravém životním stylu na Krétě, kde se konzumují ryby, mořské plody a popíjejí kvalitní vína. Souhlasím s tím, že všechny tyto atributy přispívají k zdravému životnímu stylu. Ovšem hlavní příčina těchto zdravých diet spočívá ještě někde jinde. Tou příčinou je malá spotřeba cukru.

Roční spotřeba cukru v ČR se pohybuje kolem 38 kg.

K nejobéznějším národům světa patří Američané a Angličané. Naopak k nejštíhlejším ženám patří Francouzsky a jejich muži jsou hned na třetím místě. Přitom francouzská strava je bohatá na živočišné bílkoviny a tuky. Na Krétě dochází k 10 infarktům ročně na 100 000 obyvatel. Málokdo ví, že roční spotřeba cukru v USA na jednoho obyvatele činí 76 kg, v Anglii je to také impozantní číslo: 65 kg. Naproti tomu ve Francii je to 23 kg a na Krétě dokonce pouhých 7 kg. A právě světoví odborníci na výživu spatřují dobrý zdravotní stav některých národů, jejich dlouhověkost a štíhlá těla v množství konzumovaného cukru, které je minimální nebo odpovídající skutečným potřebám biochemie lidského organismu.  

Je nutno podotknout, že na zdravý životní styl mají vliv další činitelé, hlavně pak další důležité živiny, kterými jsou bílkoviny a tuky, ale také minerály, stopové prvky, antioxidanty, životní prostředí. Je to velmi široké téma a vydalo by na několik desítek článků nebo celou knihu. V této stati  jsem se chtěl alespoň okrajově dotknout pouze cukrů, čili sacharidů, o kterých jsem přesvědčen, že jsou základní hybnou sílou fungování metabolismu našeho organismu. Jen pro zopakování: „likvidací“ cukrů v organismu, resp. jejich odvedením z krve, se zabývá především hormon zvaný inzulín. A právě zvyšování a snižování jeho množství v našem těle působí na celkovou hormonální sféru, která by měla, jako nakonec vše na tomto světě, být v optimální rovnováze. Přemíra cukrů (sacharidů) ve stravě způsobuje dlouhodobé zvýšení tohoto hormonu v krvi, což přispívá ke snižování nebo zvyšování jiných hormonů na pomyslné hormonální houpačce. To pak vede především ke snížení růstového hormonu a pohlavních hormonů, a brzdí štěpení tuků. Dále pak podněcuje k nadměrné aktivitě jiné hormony slinivky v zažívacím traktu, kde se začíná tvořit nadbytečné množství žaludečních kyselin, z čehož pramení další zdravotní problémy.

Jak je vidět na tom skromném výčtu problémů, které způsobuje cukr, a nejde zdaleka o všechny, není radno tuto živinu v žádném případě podceňovat. Abychom byli spravedliví, musíme podotknout, že některé orgány, jako je mozek nebo červené krvinky pracují pouze na glukóze, čili na cukru. Avšak biochemiky bylo spočítáno, že denní potřeba cukru v organismu není vyšší než cca 70 gramů. V současné době je naprosto „normální“, že tato spotřeba činí u většiny lidí 750 až 1000 gramů. Právě přehnaně sladký kulinární život bývá příčinou mnoha tak zvaných civilizačních nemocí, naopak trochu kyselosti a hořkosti na talíři může znamenat zdravý a dlouhý život.