Růžová šaráda: hraje Avon, diriguje AstraZeneca

A je to tu zase. Billboardy, reklama ve vozech pražského metra, reklama v denním tisku. Všude na nás shlíží řada žen-bojovnic pomalovaných jako Indiáni. Zdálo by se, že se toho za ten rok od mého posledního článku na téma "rakovina prsu” moc nezměnilo. 

  • úředníci na MZd ČR i zdravotní pojišťovny nadále aktivně podporují pravidelné návštěvy mammografu jako “preventivní krok” v boji proti rakovině prsu 
  • stále z celé akce nejvíce profituje několik málo farmaceutických firem, v čele s AstraZeneca, která na pozadí tohoto cirkusu, který u nás proběhne 11.6.2016 (Avon pochod) stojí
  • i nadále platí, že se ani přes masivní podporu státu nic nemění na faktu, že se úmrtnost na rakovinu prsu nesnižuje. Navenek to vypadá, že vše zůstává “při starém”.  

Že by se skutečně nic nedělo? 

Ale ano, za posledních 12 měsíců se toho udělo dost. Ze strany médií ale nebylo dost ochoty se něčemu takovému věnovat. Veřejnoprávní média, především Česká televize, selhávají v základní funkci, kterou mají - pravdivě informovat své poplatníky. Není se čemu divit. Základní pravidlo žurnalistiky - ověřovat si informace z více zdrojů - si ČT upravila k “obrazu svému”. Na můj oficiální dotaz ohledně uvedení lživých informací o účinnosti vakcín proti chřipce se mi dostalo odpovědi od tiskové mluvčí ČT, že informace z “důvěryhodných zdrojů” neověřují a mezi tyto zdroje řadí i Ministerstvo zdravotnictví…

O škodlivosti vyšetření na mammografu jsem toho již napsal dost (viz níže pod "Související články") a tak se nechci opakovat. Čemu bych se rád věnoval dnes jsou alternativní metody vyšetření. Využiji k tomu jeden z dílů mého korespondenčního kurzu Chraňte svá prsa. Jak vidíte níže, možností je více a je na každé z vás, zda se rozhodnete pro návštěvu mammografu či zvolíte např. termografii či pravidelné samovyšetření.

 

CT/CAT (počítačový tomograf)

Začínám technikou, kterou bych měl spíše zařadit do pondělního dílu. Počítačová tomografie totiž není nic jiného, než “vyspělejší” verze mammografu. Ano, výsledkem vyšetření je trojrozměrný obraz, díky kterému dokáží lékaři lépe lokalizovat domnělý tumor a to je v případě velmi malé bulky nezachytitelné palpací (samovyšetřením) tak jako tak nutné pro případnou biopsii. Ano, narozdíl od mammografu nepodstoupíte nepříjemné zmáčknutí prsu mezi kovové desky - pohodlně se položíte na lůžko a tomograf Vaše prsa “obkrouží” ze všech stran bez toho, aby se Vás dotkl. Faktem ale zůstává, že Vaše tělo dostane řádnou dávku rentgenového záření. Oficiálně se uvádí, že při vyšetření na počítačovém tomografu je Vaše tělo vystaveno záření o hodnotě 7 mSv. To je ekvivalent přibližně dvou let přirozené radiace Země. Srovnejte to s klasickým vyšetřením na mammografu, které Vám dodá 0.4 mSv1, což je přibližně 7 týdnů přirozené radiace. Chápete, kam tím mířím? CT sken Vaše prsa sice nevystaví mechanickému tlaku jako mammograf, ale vystavení radiaci je několikanásobně větší! Takže pokud jste si sama metodou samovyšetření bulku v prsu nenašla či Vám nebyla zjištěna nějakou jinou metodou, určitě bych dobrovolné vyšetření CT skenem nedoporučil.

 

MRI - magnetická resonance

Narozdíl od klasického mammografu či CT skenu využívá MRI magnetického pole. Navíc existující klinické studie ukazují na vyšší citlivost v detekci tumoru ve srovnání s mammografem.2 Ani MRI ale není bez vady. Možná právě díky vyšší citlivosti vykazuje (podobně jako mammograf…) vyšší procento falešně pozitivních nálezů = až po následné biopsii se zjistí, že nádor ve skutečnosti nádorem není...
Spadáte-li ale do kategorie žen s vyšším rizikem rakoviny prsu (s celoživotním rizikem vyšším než 13%), které je obvykle určeno jednou či více z následujících diagnostik:

  • mutace BRCA1 nebo BRCA2 genu,
  • nejbližší příbuzný s mutací BRCA1 nebo BRCA2 genem,
  • 20% a vyšší celoživotní riziko rakoviny prsu na základě klinické historie,
  • historii léčby ozařováním,
  • genetická onemocnění jako např. Li-Fraumeni syndrom, Cowdenův syndrom nebo  Bannayan-Riley-Ruvalcaba syndrom

pak Vám bude nejspíš pravidelný screening jak na mammografu, tak i metodou MRI doporučen. 

Ještě se v krátkosti zmíním o “přesnosti” obou uvedených metod. Studie publikovaná v New England Journal of Medicine v roce 2004 popisovala tříleté sledování 1.900 žen s více než 15% rizikem rakoviny prsu (genetické mutace nebo rodinná historie). Po onu dobu každoročně jak vyšetření na mammografu, tak i MRI a dvakrát ročně vyšetření u lékaře. Vyšetření na mammografu zachytilo 18 rakovin a dalších 22 rakovin zachycených při vyšetření na MRI nezachytilo. Naopak MRI zachytilo 32 výskytů rakoviny a 8 dalších detekovaných na mammografu nezachytilo. 3
Citlivost tedy ano, ale… MRI vyšetření je několikrát dražší, než vyšetření na mammografu. Hlavní problém je ale v procentu falešně pozitivních nálezů. MRI je na jednu stranu velmi citlivé, na tu druhou ale nerozlišuje mezi benigními a  maligními nádory. Po takovém “pozitivním” nálezu následuje s jistým odstupem nutná biopsie a s tím vším spojený stres popisovaný v pondělní části.

 

Ultrazvuk

Využívá zvukových vln o konkrétní délce a doporučován je především dívkám a mladým ženám s vysokou denzitou prsní tkáně. 4 Navíc neexistuje dostatek důkazů (studií), že by bylo možno ultrazvukové vyšetření prsu využít jako jediné vyšetření (srovnatelné s mammografem, CT skenem či MRI). 

 

Termografie

Některé studie naznačují nízkou citlivost detekce tumoru 5, já ale osobně termografii dávám největší budoucnost - alespoň z krátkodobého až střednědobého pohledu. 
Zařízení pracuje na jednoduchém principu - namířením na lidské tělo jej zobrazí jako teplotní mapu, chladnější místa zobrazuje modře a teplá místa červeně. Vzhledem k tomu, že se rakovinové buňky vyznačují vyšším stupněm metabolismu, mají tato místa znatelně vyšší teplotu, než okolní tkáň. Jak je patrné z výše uvedeného obrázku, termografickou kamerou lze zachytit případný nádor v prsu o několik let dříve, než to dokáže mammograf. A v tomto případě skutečně souhlasím s názorem, že šance na dlouhodobé přežití je podstatně vyšší!
 
Výhodou navíc je fakt, že vyšetření, i když není hrazeno zdravotními pojišťovnami, je levné a to samé této metodě řadí i jednu nevýhodu - nedá se na ní výrazně vydělat a tak není ve větší míře podporována odbornou veřejností…

Spoléháte-li se ale na názor odborníků a věříte jim více, než samy sobě (viz samovyšetření níže), pak by měla být právě termografie Vaší volbou!

 

Samovyšetření

Pokládám tuto “udělej si sama” metodu za velmi efektivní. To mimo jiné potvzuje i studie Canadian Study University of Toronto, která po dlouhodobém sledování 40.000 žen označila samovyšetření (třikrát týdně ve sprše) kombinované s návštěvou ošetřujícího lékaře jednou ročně jako stejně efektivní v detekci rakoviny prsu jako mammograf. 6  Asi mne budete považovat za permanentního skeptika, ale jsem toho názoru, že všechny akce typu #prsakoule a další propagační akce na samovyšetření jsou financovány a je jim věnována publicita z jednoho jediného důvodu - slouží jako “náhončí akce” vedoucí k návštěvě vyšetření na mammografu. Dojdete-li při samovyšetření k jakémukoliv nezvyklému nálezu, vraťte se prosím k tomu článku a přečtěte si předchozí body s dalšími možnostmi…

 

Samovyšetření2

Donna Glove (rukavice Donna) je vyrobena ze speciálního silikonu a zvyšuje citlivost při samovyšetření. S její pomocí tak najdete případný uzlík či bulku ve velikosti, kterou byste rukou nerozeznala. Uvedena na trh byla v roce 2007 italským podnikatelem, kontrolní studie University Tor Vergata in Rome ukázala dvojnásobnou účinnost (100% detekce s Donna rukavicí oproti 50% detekci při manuálním vyšetření bez rukavice). Není divu - s rukavicí Donna Vám přijde bulka o velikosti zrnka písku jako vlašský ořech - použitý materiál bulku přibližně padesátinásobně “virtuálně” zvětší! V některých státech EU mají rukavice status “lékařského přístroje” a díky plošné CE certifikaci je možné ji prodávat kdekoliv v rámci EU. Na trhu najdete i levnější britské Be Glove, které mají pouze 15-násobné zvětšení, ale dle mého i tato rukavice v ceně kolem 800 Kč stojí za investici!

 

Reference

  1. X-Ray Risk Calculator
  2. Magnetic resonance imaging: the evolution of breast imaging
  3. Multicenter comparative multimodality surveillance of women at genetic-familial high risk for breast cancer (HIBCRIT study): interim results
  4. Comparative accuracy of mammography and ultrasound in women with breast symptoms according to age and breast density
  5. Digital infrared thermal imaging (DITI) of breast lesions: sensitivity and specificity of detection of primary breast cancers
  6. Study challenges mammogram effectiveness in breast screening
Kategorie: 
Obrázek uživatele Martin Novotný

O autorovi

"Duchovní otec" projektu, bio-hacker2, gastronaut, nutrarián, zdravotní detektiv, infovor, blázen do fitness/OCR.

„Starejte se dobře o své tělo. Je to jediné místo, ve kterém musíte žít.“ Jim Rohn