Vápník & spol. - rovnováha především!

Po včerejším rychlém výletu do Sierra Leone a “pohádce” o tom, jak se tamní vládní garnitura stará o blaho svých poddaných, jsem zde se slíbeným druhým dílem článku na téma vápník. Věnoval bych se blíže jeho interakci s dalšími minerály a protože jsem měl jako obvykle velké oči, co se stručnosti článku týče, zůstaneme dnes pouze u minerálů. Vitamíny/enzymy/bílkoviny a jejich vztah k vápníku proto vyjdou až zítra. Jak v tomto díle, tak i zítra rovněž upozorním na nejnovější studie, které přicházejí s celkem překvapivými závěry (ženy 40+  určitě dočtěte článek do konce!). Vzájemné synergie a antagonie jsou natolik složité, že i zkušený biochemik má co dělat v metabolismu vápníku se vyznat. Často totiž jedna konkrétní složka v jedné konkrétní tkáni s vápníkem spolupracuje a je tam žádaná a v jiné s vápníkem soupeří o “své místo na slunci”… Pokusím se tedy projít jednotlivé složky a popsat jejich pozitivní a případně i negativní účinky. 

Hořčík

Vysoké množství vápníku v potravě za současné nízké spotřeby potravin s obsahem hořčíku vede k problémům jako např. svalovým křecím, srdeční arytmii, poruchám osobnosti a dalším závažným poruchám. I když asi na některých stránkách najdete jiná doporučení, já se osobně kloním k názoru, že ideální poměr vápníku k hořčíku by měl být 1:1. Vztah těchto dvou minerálů je ale složitější, jelikož je ovlivněn (ne-)přítomností dvou vitamínů, konkrétně vitamínu D a K - více na toto téma v třetí, závěrečné části.

Železo

Společně s hořčíkem patří mezi minerály, které soupeří s vápníkem o receptory na stěnách střev a pokud se v natrávené potravě nachází velké množství vápníku, je zde riziko, že železo z těla odejde ven stolicí a zůstane tak nevyužité. Vápník dokáže takto knockoutovat nejenom železo ve střevním traktu, ale podobně majetnicky se chová i v případě železa v krevním řečišti. Výrazná spotřeba potravin s vysokým obsahem vápníku pak může snížit absorbci železa až o 50-60%!!! Zkuste se vyvarovat nákupu a konzumace produktů “obohacených o vápník” - jedná se hlavně o marketingový tah, který se veze na vlně hysterie spojené s ostreoporózou. I když jsou všechny sloučeniny vápníku používané pro fortifikaci potravin celkem levnou záležitostí, hádejte, kterou komerční výrobci použijí? Ano, tu nejlevnější - kalcium karbonát. A ten s ohledem na jeho nižší biovstřebatelnost spíše nadělá více paseky (viz výše) než užitku… V této souvislosti mi přijde zajímavé zmínit studii z roku 1990, kde byla u žen po menopauze zjištěn výrazný nedostatek železa právě díky suplementaci vápníkem. Toto “vylévání vody z vaničky i s dítětem” je klasickým příkladem toho, kdy se marketéři potravinářských a farmaceutických firem zafixují na jeden “problém” (z pohledu nákladů na výrobu velmi levný) a způsobí tím problém větší…  

Sodík

Vysoké množství sodíku v potravě znamená automaticky snížení absorbce vápníku v těle. Přeloženo do češtiny - čím více solíte, tím více přicházíte o možnost využít vápník… Podle jedné studie pak čtyřnásobná konzumace sodíku (standard u Američanů) vede ke ztrátě přibližně 20 mg vápníku, který by se vám při střídmosti v solení jinak usadil v kostech a zubech!!!

Fosfor

Tato spolupráce je nezbytná pro zdraví našich kostí a zubů. Vyšší spotřeba fosforu vede k vyššímu vyplavování vápníku z těchto struktur a tak bychom si měli udržovat příjem těchto dvou složek v poměru cca 1:1.

Zinek, měď

Stejně jako u železa a hořčíku platí, že narušují vstřebávání vápníku ve střevech. Problém v dnešní době vidím spíše v tom, že nadměrný příjem vápníku ve snaze vyhnout se osteoporóze může vést k poruchám příjmu zinku a mědi, než naopak. Nicméně u vyvážené stravy by vám toto hrozit nemělo.

Další stopové prvky a medikamenty

Jen “letem světem”…

Olovo, které v našem organizmu není žádoucí, je vápníkem v těle blokováno. Boron jako jeden ze stopových prvků dokáže podpořit absorbci vápníku. 

Antacidy s obsahem hliníku (tfuj… existuje přeci tolik přírodních alternativ…) jsou schopny absorpci vápníku prakticky zastavit. Některá konkrétní diuretika, kortikosteroidy a antidepresiva mohou výrazně ovlivnit vstřebávání vápníku. Pokud podobné preparáty používáte, vřele bych doporučil požádat vašeho lékaře o kompletní krevní testy. Na druhou stranu pak výrazná spotřeba suplementů a potravin obsahujících vápník snižuje účinnost tetracyklinových antibiotik a např. i aspirinu - suplementaci vápníkem bych po dobu léčby raději vynechal. A u skutečně dobrých výrobců potravinových doplňků bych očekával na obalu nebo příbalovém letáku i informace o možné kontraindikaci - osoby se sníženou funkcí ledvin, srdeční aritmií, ledvinovými nebo žlučníkovými kameny, chronickou zácpou a problémy s celkovou dehydratací by se měly suplementaci vápníkem vyhnout. 

Vzhledem k výše uvedenému vám i bez toho, abych detailně zkoumal vaše krevní testy, mohu doporučit jednu zásadu. Pokud budete konzumovat potravinu s vysokým obsahem vápníku (mléčné produkty včetně těch fermetovaných a sýrů), zkuste je konzumovat s odstupem od konzumace potravin s vysokým obsahem železa. U dětí a teenagerů mi tato zásada přijde obzvlášť důležitá. A u zeleniny s vysokým obsahem folátů, které jsou schopny vyblokovat většinu výše zmíněných minerálů, buďto tepelnou úpravu nebo právě suplementaci vápníkem. Tepelnou úpravou většinu folátů deaktivujete a při dodání vápníku (např. do smoothie z čerstvého špenátu nebo kapusty) se část folátů naváže právě na dodaný vápník a tak alespoň část minerálů obsažených v použité zelenině dostane šanci dostat se v těle tam, kde je to žádané.