Za energií do Bosny

Možná se vám milí čtenáři bude zdát tento článek jako vymykající se rubrikám VyváženéZdraví.cz, možná jako zkopírované z cestovatelského deníku, ale není tomu tak. A důvod, proč jsem se rozhodl článek napsat, zjistíte dříve, než jej dočtete. ;-)

O energiích bosenských (i dále v článku budu referovat o Bosně, nicméně celý název státu je Bosna a Hercegovina) pyramid a tunelů, které je obklopují, jsem se dozvěděl již dávno. Zjistil jsem, že v časopisu WM magazín šéfredaktor Jirka Matějka o všem níže uvedeném pravidelně píše a pořádá i organizované zájezdy. Na jeho zájezdech vše, o čem píši, uvidíte a uslyšíte fundovaný výklad. Dnes již nějaký čas odebírám WM magazín v elektronické podobě a protože se Jirka věnuje problematice vzdušných iontů skutečně profesionálně, na každé nové číslo se velmi těším. Jirku a WM magazín zmiňuji především proto, abyste mohli načerpat další informace, ale i jako kontakt pro případ, že vás organizovaná návštěva daného místa láká. Můžete však zvolit i způsob, jakým jsme vše zvládli my. 

Idea podívat se k nejvyšším a nejstarším pyramidám na světě a do míst s nejvyšší koncentrací negativních iontů v Evropě ve mně nějakou dobu zrála. Poté, co jsem si pořídil špičkový měřič vzdušných iontů, jsem začal ověřovat hodnoty v různých prostředích (největší pozornost jsem z logických důvodů věnoval naší ložnici). Následné úpravy v naší ložnici jsem vnímali pozitivně prakticky okamžitě. V té době jsme začali s mou ženou promýšlet i návštěvu míst, která jsou negativním vzdušným iontům nakloněná. Letos přišla vhodná doba, abychom s měřičem vyrazili i do energeticky zajímavých míst a sami si ověřili hodnoty tzv. v terénu.   

Rádi cestujeme tak, abychom nebyli vázáni jen na nejbližší okolí ubytování či na potřeby větší skupiny, pokud se jedná o poznávací zájezd. Ubytování si většinou zajišťujeme přes službu AirBnB a nebylo tomu jinak ani v tomto případě. Štěstí nám přálo a v plánovaném termínu jsem zajistil ubytování vzdálené 300 metrů od vstupu do iontových tunelů Ravne a necelé 4 kilometry od Pyramidy Slunce, nejvyšší ze 4 pyramid v okolí, resp. nejvyšší pyramidy na světě. Slovo dalo slovo a nakonec jsme vyrazili na cestu s našimi přáteli ve čtyřech. Cesta bez delších zastávek trvá asi 10 hodin. My jsme se rozhodli udělat menší zajížďku ke kamenné kouli v Zavidoviči. Když jsme přijeli na místo, celkem hustě pršelo. Místní jsou připraveni i na takové počasí, a tak koutek s občerstvením i samotná koule byly zakryté plachtami, aby se návštěvníci mohli zdržet déle. Upozorňuji, že cesta k “Stone Sphere” se v žádné navigaci neukazuje tak, jak by mohla. Pokud se budete navigací řídit, skončíte pod kopcem u trati železnice a bude Vám zbývat několik kilometrů do kopce. Doporučuji vám řídit se dvojjazyčnými cedulemi, kde najdete v angličtině nápis “Stone Sphere”. Dojedete na improvizované parkoviště, kam se vejde kolem 10 aut. Ke kouli samotné vám pak bude zbývat asi 100 metrů. Cestou z parkoviště chtě nechtě minete krásnou občerstvovnu (dřevo, dřevo a zase dřevo), kde od vás sice vyberou 10 konvertibilních marek, ale budete moci ochutnat i místní speciality včetně velkého výběru rakijí. Až v Bosně jsem zjistil, že pro místní je rakije jakákoliv ovocná pálenka. V jejich jazyku lehce zjistíte, zda si jako spolujezdec dáváte místní švestkovici, meruňkovici, hruškovici nebo jinou ovocnou pálenku. Samotná kamenná koule byla impozantní a pro zkrácení mého článku vás opětovně odkáži na článek od Jirky Matějky.

S mojí milovanou manželkou u kamenné koule v Zadoviči

Po dojezdu kolem 19:00 hodiny a vynesení zavazadel jsme se rozhodli ještě navštívit park Ravne a zkusit se podívat do iontových tunelů. Park Ravne je i po setmění balzámem pro duši, cedule s informacemi (vždy v bosenštině a angličtině) a všechny chodníčky či atrakce jsou osvícené. Celý park je věnovaný pyramidám a tunelům a tím pádem energiím. 

Druhý den jsme předem plánovali návštěvu Pyramidy Slunce a Pyramidy lásky. Obě jsou vedle sebe a přechod mezi nimi je otázkou asi 1 hodiny (na mapě :-), návštěvu iontového tunelu a termálních lázní v Sarajevu. Osud tomu chtěl, že jsme si k výstupu na Pyramidu Slunce vybrali “delší, zato však horší cestu”, a to kousek od vesničky Visoko. Po zaparkování na jakémsi parkovišti zaplatíte opět symbolický poplatek 1 EUR, po pár metrech narazíte na baráček, kde zaplatíte 5 EUR, ale od dědečka uvnitř se vám dostane jasných instrukcí (bosenština je prakticky identická se srbštinou či chorvatštinou a pokud něčemu rozumět nebudete, pomůžete si znakovou řečí). Nejdříve kamenné schody, pak dřevěné a poté jen stezka. Jak jsme později konstatovali, většina turistů se spokojí s výšlapem po kamenných schodech, menší část dojde dále po dřevěných stolech a jen ti fyzicky zdatní dojdou až na vrchol ;-) Dobrá zpráva je, že první část (kamenné schody) je lemována odkrývkami betonu, kterým naši předchůdci pyramidu pokryli a každých +/- 50 metrů narazíte na jednu informační tabuli. Druhá část s dřevěnými schody je bez tabulí, ale stále dobře schůdná. Ta třetí část (vyšlapaná stezka) je nejnáročnější, ale i my ve věku 50-60 let jsme jí zvládli. Na vrcholu vás čeká plošina se zbytky opevnění a kouzelný výhled do krajiny. Zpět jsme se vydali opačnou, schůdnější cestou. Pokud nechcete přijít o ukázky odkrytých betonů a informační tabule, doporučil bych minimálně zpět cestu směrem do vesnice Visoko. I na opačné straně pyramidy jsme, jak je v této oblasti obvyklé, narazili na stánek pod otevřeným nebem s orgonity, kameny a polodrahokamy, noži a kozími produkty (nejbližší stavení patří pastevcům koz). Díky časovému skluzu jsme se rozhodli nepřejít na Pyramidu lásky a raději vyrazit do iontových tunelů.

Letecký pohled na Pyramidu Slunce 

Předem upozorňuji, že na místních cedulích uvidíte informace o tunelech Ravne, Ravne 2 až 6. Ve skutečnosti se jedná o jeden velký labyrint a pokud nějaký jiný vstup než do hlavního tunelu Ravne existuje, pak jsme jej nenašli. Den předtím jsme se kolem osmé večerní dostali ke vchodu Ravne 2, který byl zavřený. Následující den jsme zjistili, že z Ravne 2 je přístupných jen 12 metrů, ke kterým se navíc dostanete při vstupu z Ravne. Jednoduše hledejte vchod do “Ravne tunnels”, hned vedle Ravne parku a přijdete na správné místo. První vstup je vždy s průvodkyní/průvodcem a vyjde vás na 10 KM (5 EUR) na osobu. My jsme vyfasovali mladou průvodkyni s tak dokonalou angličtinou, že bych váhal mezi USA/UK původem. Velmi pěkně dokázala komentovat celou procházku tunely a nezaskočily jí ani dotazy typu “pokud ne lidé, pak kdo?”. Každá další návštěva vás vyjde na polovičku, jen si musíte na kase říci o “meditační lístek” - ten vás vyjde na 5 KM (2,5 EUR). V rámci celého komplexu tunelů jsou jasně označeny tzv. meditační místnosti, kde se můžete (zhruba na 60 minut, ale nikdo vás nekontroluje) posadit a v klidu rozjímat a dýchat negativní ionty z plných plic. Meditační cesty (meditation routes) jsou v tunelech celkem tři je jedno, kterou si vyberete. K mému překvapení jsou na cedulích v průběhu procházení tunely uvedeny informace o měření v tzv. bovisech (jednotka vitality), nikoliv v množství negativních vzdušných iontů. Tyto informace jsou mj. dostupné na tabulích v Ravne parku. Z pohledu vzdušných negativních iontů (graf níže) podobný fenomén v Evropě nenajdete. Prošel jsem od doby získání měřáku desítky míst - místa oficiálně propagovaná jako “energetická”, vodopády, jeskyně, ale podobné hodnoty jsem nikde nenaměřil. Více v následujících článcích, ale oproti “standardnímu bytu v centru Prahy” jsou hodnoty negativních iontů na 1.000 násobně vyšších hodnotách.

Při měření v iontových tunelech

Návštěva termálních lázní v Sarajevu pro nás byla tak trochu zklamáním (poslední návštěvu SKUTEČNĚ termálních lázní v Egeru nám zkazily teploty přes 35 C - vlézt do něčeho ještě o 2°C teplejšího bylo utrpením) - voda  byla sice teplá, ale většina venkovních bazénů byla zavřená a v těch vnitřních bylo opravdu hodně návštěvníků... Takže nic moc. Až na nízkou cenu za pobyt bez časového omezení.

Další den jsme začali návštěvou iontových tunelů, již v režimu “meditace” za cenu 5 KM. Nalezli jsme si volnou “meditační komoru”, čapli si tam a seděli v ní společně s bráničním dýcháním hodinu. I přes upozornění průvodkyně v duchu “čeho je moc, toho je příliš”, co se pobytu týče, mám pocit, že v tomto případě se jedná o čistý marketing (více kratších návštěv = více KM). O tom, co umí pobyt v prostředí s nadbytkem negativních iontů referovala mimo jiné i naše průvodkyně a to případem návštěvníka z ČR. Ten přijel na 4 dny, kdy strávil 2 x 60 minut denně v Ravne tunelech. Po návratu do ČR lékaři zjistili, že jeho “tumor colono-rectal” (rakovina tlustého střeva a konečníku) prostě zmizel. Více “hodnocení” najdete nejenom na stránkách Nadace (      ), ale i na uživatelských stránkách konkrétních pacientů. Tento aspekt nechám na vás a tu tenkou výchylku vah vám předložím v poslední části tohoto mini-seriálu.

Návštěva Sarajeva byla pro nás rozporuplná... Místo na zaparkování jsme našli celkem dobře, ale chce to trochu drzosti a odvahy. Pak jsme se vydali do čtvrti Baščaršija (nejstarší, islámská čtvrť v Sarajevu) a jejího tržiště. Pokud jste měli příležitost navštívit podobnou čtvrť v Istanbulu nebo jiné historické čtvrti v muslimské zemi, asi tušíte, o čem píšu. Jídlo či suvenýry za super ceny, pokud si chcete dovézt hodnotnější dárek (značkové oblečení, brýle) nebo drahé kovy (stříbro či zlato), doporučil bych stejnou obezřetnost jako v případě jakékoliv cesty mimo EU.

Poslední den jsme opět začali pobytem v Ravne tunelu, při předávání klíčů jsme se krátce setkali s majitelem našeho ubytování a pak jsme vyrazili směr ČR.  

V poslední části se budu věnovat detailům negativních vzdušných iontů, specifikům Bosny & Hercegoviny a dalším zjištěním.  
    
B&H je převážně muslimská země. Islám převládá (v každé vesnici z dálky sami identifikujete 1-2 minarety), ale ve spoustě vesnic najdete i synagogy, pravoslavné kostely, i ty katolické. Jako v jiných zemích inklinujících k Islámu můžete všude najít přátelské lidi. Pomohou vám v jakékoliv situaci. Většinou zdarma nebo za minimální bakšiš. V turistických lokalitách se připravte i na všudypřítomné žebrající děti. 
Je na vás, zda si KM mince necháte pro ně nebo je využijete na toalety. Když se již bavíme o toaletách - připravte se i na verzi “tureckou”. Na velké části území B&H navíc v domech není dostatečný tlak vody a tak se na toaletách obvykle setkáte s nápisy/obrázky, které vás budou nabádat odhazovat použitý toaletní papír do odpadkového koše. Když se přizpůsobíte a spláchnete na 2-3x, záchod neucpete...

Minimálmě v oblasti Visoko & Sarajevo neočekávejte velké množství památek dostupných pro veřejnost. Do kostelů nahlédnete maximálně přes sklo, synagogy jen zvenčí a mešity v době modliteb rušit nechcete. Není ani slušné modlící se fotit. Stará sarajevská muslimská čvrť má nicméně své kouzlo a doporučuji jí navštívit.
    
Mimo již výše zmíněný kolorit, kdy v rámci sakrálních staveb převažují ty muslimské, se připravte na vyšší vstřícnost a otevřenou náruč místních obyvatel. 

Panoramatický pohled z Pyramidy Slunce

Životní úroveň ve srovnání s EU je tu nižší a tomu i odpovídají všechny ceny. Nafta a benzín (o 6-7 Kč za litr nižší než v ČR), služby i potraviny, i potravin (+/- o 30% nižší vs.ČR). Hypermarkety a supermarkety sice nejsou tak velké, jak jsme zvyklí u nás, ale nakoupíte zde vše a to cca o 30% levněji než v ČR. Sezonní ovoce a zeleninu se nebojte koupit ve stáncích podél místních cest - bude ještě o trochu levnější. V restauracích se najíte za 150-200 Kč, v těch lepších do 300 Kč. Doporučuji ochutnat místní speciality (čevapčiči, čufty, ražniči, pljeskavica a spousta druhů salátů). Nakonec fast foody tady stejně nenajdete - McDonalds se dočasně stáhl a KFC má v celé Bosně jen 4 pobočky. Připravte se prostě na ceny z devadesátek, na současný servis a osobní přístup, který jste v západní části Evropy zřejmě nezažili.       

V poslední části bych se chtěl věnovat především důvodům, které nás vedly k cestě do vesnice Visoko. A proč jsme se shodli, že to není naše poslední návštěva. 

O účincích velké koncentrace negativních vzdušných iontů se asi rozepíši v samostatném článku. Zde snad stačí konstatovat, že fungují jako "zhášeče volných radikálů", laicky řečeno antioxidanty. A protože jsou ionty vázány na kyslík, dostávají se skutečně do celého těla. V knize objevitele a propagátora bosenských pyramid, Semira Osmanagiće, která mimochodem vyšla i v češtině, se můžete dočíst o "zázračných" uzdraveních konkrétních osob, ale jak jsme zjistili z diskuzí s ostatními návštěvníky, většina nejezdí do iontových tunelů řešit konkrétní zdravotní problémy, ale spíše "dobít baterky". A to opakovaně. Při opakované (meditační) návštěvě tunelů jsme se potkali s manželským párem ze Zlína - přiznali se, že do Visoka jezdí jednou ročně, již několik let a "energie" získaná za pár hodin pobytu v tunelech jim vydrží několik měsíců...