Zásadité diety: pro a proti, I. část

Tento článek jsem se rozhodl napsat jako reakci na doslova záplavu informací převážně dehonestujícího charakteru na téma zásaditých diet. K tématu se jak v tištěných, tak i online médiích vyjadřovali lékaři, biochemici, tak i naprostí laici. Chyběl mi protinázor od nějakého zkušeného a vzdělaného výživáře, a tak jsem se rozhodl nastudovat nejnovější studie a jejich závěry shrnout do jasných bodů, které potvrdí důležitost zařazení zásadotvorných potravin do naší stravy ve snaze udržet vyrovnané pH v našem těle a především v konkrétních tkáních. Toto téma nelze obsáhnout pětiminutovým pojednáním, a tak jsem jej rozdělil na dvě části. Myslíte, že jsou pro vyvážené zdraví zásadité diety důležité a že mohou bojovat proti osteoporóze? I když druhou část zveřejníme zítra, odpovím vám na otázky již teď, na začátku prvního dílu ;-)

ANO, strava, která působí zásadotvorně je pro naše vyvážené zdraví velmi důležitá!

NE, příjem zásadotvorné potravy nemůže výrazným způsobem ovlivnit riziko vzniku osteoporózy!    

 

Zásadité diety - definice

O zásadotvorných nebo kyselinotvorných potravinách či potravinových doplňcích jste již určitě slyšeli. Ale co vlastně tato označení znamenají? A jakou mají spojitost s pH?
Říká se jim "pH alkalické" či jen "alkalické diety" a mají všechny jeden společný rys - jejich tvůrci o nich tvrdí, že dokáží ovlivnit aciditu a pH vašeho těla, včetně pH krve. Tento stravovací model určuje konkrétní skupiny potravin, jako je např. maso (včetně kuřecího), sýry, ryby, vejce a obiloviny a označuje je za kyselinotvorné a jejich nadměrnou spotřebu pak spojuje s dekalcifikací kostní tkáně a zvýšeným rizikem vzniku osteoporózy.

 

Co je to pH?

pH je veličina měřící kyselost nebo zásaditost tkáně. Vyjařuje se prostřednictvím stupnice od 0 do 14, kdy pH=0 je silně kyselé prostředí, pH=7 je bráno jako neutrální prostředí a pH=14 pak silně zásadité. pH můžeme také měřit pomocí koncentrace vodíkových kationtů/iontů v tkáni. V tomto případě je za neutrální prostředí považována koncentrace 35-45 nmol/l, jakákoliv hodnota pod 35 nmol/l je pak považována za alkalické/zásadité prostředí a měření nad 45 nmol/l za kyselé prostředí.

 

Co to jsou vodíkové kationty/ionty a odkud se berou?

Vodíkový iont/kationt (H+) není nic jiného než atom vodíku, který přišel o jeden elektron a tím pádem dostal pozitivní náboj. To si možná ještě pamatujete ze základů chemie ;-) Vodíkové kationty se v těle vytvářejí při metabolismu cukrů, bílkovin i tuků a po jejich vytvoření se automaticky spouští proces jejich regulace, který zabezpečí, že jejich koncentrace v tělních tkáních (= pH) bude taková, jaká má být.

 

Různé tkáně, různé pH

pH jednotlivých tkání je úzce spojeno s jejich biologickou funkcí a je tím pádem odlišné. Krev jako taková má pH pohybující se na slabě zásadité, mezi 7,35 až 7,45. To jí umožňuje efektivně distribuovat kyslík do celého těla. Naše kůže je naopak kyselá - pH mezi 4 až 6,5 tak poskytuje ideální bariéru proti vstupu mikroorganismů právě přes náš největší orgán. Žaludek má například průměrné pH na úrovni 1,5. Bez tohoto silně kyselého prostředí by nemohlo dojít ke nastartování metabolismu bílkovin a prostředí v žaludku by rovněž neplnilo svou ochrannou funkci proti možným infekcím.

 

pH ve střevech

Jakmile obsah žaludku doputuje do tenkého střeva, situace se výrazně změní. pH se musí zvýšit na úroveň 8 až 8,5, aby slivinka a játra mohly vyloučit enzymy a to, co bylo započato v žaludku mohlo být dokončeno - kompletní metabolizaci živin tak, aby je naše tělo mohlo využít. A jen pro doplnění - baktériím v našem tlustém střevu se nejlépe vede při pH kolem 6,8 ;-)

To podstatné, co nesmím opomenout zmínit, je skutečnost, že jakýkoliv výrazný výkyv v pH v zažívacím traktu vede k přemnožení bakterií a/nebo kvasinek (článek, resp. sérii článků o té nejznámější kvasince, Candida Albicans připravuji). To má za následek zánětlivé procesy, které mají negativní vliv na zažívání, imunitu i psychologické implikace!

 

“Kyselá krev” a následky

Spousta z vás má i po přečtení některých článků, které odmítají zásaditou stravu jako cokoliv funkčního, stále pochybnosti, zda skutečně nemůže být naše krev díky příjímané potravě kyselejší, než by měla být (pH 7,35-7,45). Může tedy taková situace nastat a jaký efekt vyvolá?

Jednoduchá odpověď zní: ano, může.

Pokud se budu držet lékařských termínů, pak se stav, kdy se pH krve dostane pod hodnotu 7,35 nazývá metabolickou acidózou. Už jen fakt, že pro tento stav existuje oficiální termín, mne přivádí k šílenství, když vidím článek odmítající překyselení organismu a dehonestující zásaditou stravu podepsaný někým s titulem MUDr.!!! Jak již z mých dalších článků víte, lokální výkyv v konkrétní tělní tkáni směrem ke kyselejšímu pH je mimo jiné označován za jeden ze základních podmínek pro nastartování procesu rakovinového bujení!  

 

Efekty metabolické acidózy

Metabolická acidóza (pH krve pod 7,35) jako patologický stav má nejrůznější následky a ty se odvíjejí od dočasnosti/trvalosti takového stavu a rovněž pak od “výše odchylky”. Časově krátká odchylka může vést ke ztrátě svalové hmoty, nevolnosti, zvracení, únavě a bolestem hlavy. V případě krátkých, ale výraznějších výkyvů popř. dlouhodobějších, mírnějších výkyvů může metabolická acidóza vést k srdeční arytmii (nepravidelný srdeční puls), srdeční zástavě, komatu a následně smrti! Ti z nás, kteří jsou zastánci zásadité či přesněji zásadotvorné stravy pak tvrdí, že vysoké množství rafinovaných potravin, nadměrná konzumace bílkovin a komerčně upravených (UHT) mléčných produktů vede právě k metabolické acidóze. Existuje ale propojení mezi pH krve a osteoporózou?

 

Dokáže alkalická dieta zabránit osteoporóze?

Zastánci zásadité diety staví svou hypotézu ochranné funkce alkalických diet proti osteoporóze na následujících faktech:

  • celkové složení stravy v západním světě je výrazně více kyselinotvorné, než tomu bylo před tisíci lety (nyní např. zastánci paleo diety, popř. hnutí, kterému se říká “ancestral movement”)
  • metabolizace bílkovin v porovnání s tuky i cukry výrazně přispívá k nadbytku vodíkových kationtů (jinak také H+) v těle a tak strava založená na výrazném množství bílkovin vede ke kumulaci H+ a metabolické acidóze
  • metabolická acidóza zvyšuje in vitro (v laboratorních podmínkách) ztrátu kostní dřeně, protože vápník odváděný z kostí vyrovnává nadbytek H+ v krvi
  • vysokoproteinová dieta zvyšuje hladinu vápníku vylučovaného v moči, což s přihlédnutím k in vitro studiím jasně naznačuje, že dochází k odčerpávání vápníku z kostí a tím pádem osteoporóze

 

Prevence osteoporózy a pH krve

Pokud jste předchozí odstavce četli pozorně, pak byste mohli nabít dojmu, že zásaditá dieta může pomoci v prevenci ostroporózy.
Než se pustím do rozboru takové spekulace a zda je na ní cokoliv pravdivého, musíte nejprve pochopit proces, jakým způsobem naše tělo reguluje krevní pH. 

 

Regulace pH krve

Jak již bylo výše uvedeno, vodíkové kationty vznikají při metabolizaci makroživin (bílkovin, karbohydrátů a tuků). Jak tedy celý regulační proces úpravy pH na optimální úroveň probíhá?
Orgány, které hrají klíčovou úlohu v návratu k normálnímu pH v okamžiku, kdy je množství H+ v krvi na vysoké úrovni (= pH krve je nižší než 7,35), jsou ledviny a plíce. Ledviny produkují bikarbonát (HCO3-), což je sůl, která v kombinaci se sodíkem tvoří “jedlou sodu”. Bikarbonát dokáže účinně navázat přebytečný H+ a chránit tělo před vyšší kyselostí až do doby, než jej (H+) z těla vyloučí. Pokud bikarbonát na nějaký ten H+ v krevním řetězci narazí, pak jej zachytí a vytvoří z něj H2CO3, kyselinu uhličitou, která je méně kyselá, než H+ samostatně. A v okamžiku, kdy se hladiny H+ v krvi vyrovnají a její pH se vrátí na úroveň 7,35 až 7,45, nic kyselině uhličité nebrání v rozpadu na vodu (H2O) a oxid uhličitý (CO2).
Umožní-li to podmínky, snaží se tělo vyloučit nadbytečný H+ ledvinami prostřednictvím moči a ledviny samotné pak kyselost vyrovnávají produkcí fosfátů nebo amoniaku (NH4). Tato regulace je rovněž velmi důležitá - vysoce kyselá moč je totiž spojována s tvorbou ledvinových kamenů!
Bikarbonát je v ledvinách neustále tvořen a obnovován a může tak být kdykoliv opětovně “nasazen do boje” - např. v okamžiku, kdy si dáme nějakou mňamku, jejíž složení se stěží vejde na jednu A4 stránku ;-)

 

Již zítra se můžete těšit nejenom na vysvětlení procesu regulace pH prostřednictvím plic, odkazy na všechny studie, které jsem pro formulaci závěrů využil a hlavně pak na spoustu tipů a triků, jak docílit prostřednictvím zásadotvorných potravin vyváženého zdraví

Kategorie: 
Obrázek uživatele Martin Novotný

O autorovi

"Duchovní otec" projektu, bio-hacker2, gastronaut, nutrarián, zdravotní detektiv, infovor, blázen do fitness/OCR.

„Starejte se dobře o své tělo. Je to jediné místo, ve kterém musíte žít.“ Jim Rohn