Zelenina známá i neznámá: Mangold

Čtete-li naše články pravidelně, víte sami, že propagujeme stravu bohatou na neškrobovou zeleninu, především tu zelenou listovou. Pokud uvádíme krátký přehled, neopomeneme zmínit špenát, kapustu, růžičkovou kapustu, popř. květák a brokolici. Na dalšího ze zástupců ale neprávem zapomínáme. Seznamte se s mangoldem ;-)

Původ a historie

I když se v angličtině pro mangold používá označení “swiss chard”, mangold nemá svůj původ ve Švýcarsku. Ve skutečnosti je jeho domovinou oblast o poznání jižněji položená - Středomoří. První zmínky o mangoldu najdete již ve spisech Aristotelových, které se datují do 4. století před naším letopočtem! A staří Římané opěvovali mangold pro jeho medicinální účinky.

Dobro v mangoldu

V kostce
výborným zdroj (více jak 20% DDD na porci): vitamín K1, vitamín A, vitamín C, hořčík, měd, mangan, draslík, vitamín E a železo
velmi dobrý zdroj (10—20% DDD na porci): dietetická vláknina, cholin, vitamín B2, vápník, vitamín B6, fosfor a bílkoviny
dobrý zdroj (5—10% DDD na porci): vitamín B5, zinek, vitamín B1, vitamín B3, vitamín B9 a selen

Vitamín K1
Podobně jako v případě známějších, výše uvedených druhů zeleniny, je i mangold výtečným zdrojem vitamínu K, resp. jeho podtypu K1. Se 100 g mangoldu do sebe dostanete dostatečnou dávku na 6 dnů! Díky tomu, že vitamín K patří do skupiny vitamimů rozpustných v tucích, nevyloučíte jej močí a tak vaše tělo skutečně může čerpat z jeho zásob po několik dnů.  

Betalainy
Mangold je navíc výtečným zdrojem betalainů (fytonutrientů), mj. betacyaninu, červeno-fialového barviva a betaxantinu, žlutého barviva. Obsah a typy betalainů se liší podle části listu. V červené, hlavní žebernaté části jich najdete minimálně 9 (z těch nejnámějších betanin, isobetanin, betanidin a isobetanidin), ve žlutých větvích žeber jich ale najdete až 19! Bez ohledu na jejich počet, všechny betalainy fungují jako antioxidanty, mají protizánětlivé a tkáně čistící vlastnosti.

Polyfenoly
Nejnovější studie ukazují na přítomnost více jak 13 různých polyfenolů, anitoxidantů přítomných i v další zelené listové zelenině. Ze všech vystupuje kemferol, známý svými ochrannými účinky na srdce a srdeční soustavu. Mimo kemferol se v mangoldu jako jedné z mála zelenin vyskytuje i kyselina syringová, která je jinak známá především z vinných hroznů a vína. Ta dokáže účinně regulovat množství krevního cukru a zaslouží si tak pozornost pacientů s diagnostikovanou cukrovkou! Dokáže totiž potlačit aktivitu enzymu alfa-glukosidázy, který je zodpovědný za kompletní rozštěpení složených karbohydrátů na jednoduché cukry. Čím méně alfa-glukosidázy je v našem těle aktivní, tím méně karbohydrátů je přeměněno na glukózu, která se nám prohání krevním řečištěm!

... mangold je velmi vhodnou zeleninou pro kardiaky a cukrovkáře!!!

Zdravotní účinky

Pravidelnou konzumací mangoldu budete účinně regulovat krevní glukózu a předejdete tak intoleranci inzulinu. Mangold vám dodá dostatek antioxidantů a protizánětlivých fytoživin, které vaše tělo využije v boji proti volným radikálům a hojení stavů, které způsobily. Díky vysokému obsahu vitamínu K1 ochráníte své srdce - jeho přítomnost v těle účinně zabraňuje usazování plaku na cévních stěnách. Vitamín K1 rovněž potlačuje tvorbu osteoblastů a tím pádem oddaluje řídnutí kostí. A pokud máte v pořádku střevní mikroflóru, pak vězte, že ta vám pomůže při přeměně části vitamínu K1 na vitamín K2, který je společně s vitamínem D zodpovědný za správnou distribuci vápníku v těle! Nejenom, že tím tak předejdete kalcifikaci cév, ale podpoříte tím i zdraví vašich kostí!

Podobně jako u ostatní zelené listové zeleniny s vyšším obsahem folátů doporučuje VyváženéZdraví konzumovat mangold dušený nebo spařený. Část folátů se totiž mírnou tepelnou úpravou deaktivuje a nezasahuje tak výrazně do metabolismu vápníku, hořčíku a železa. Pokud se rozhodnete pro raw úpravu mangoldu (naoř. do smoothie), zkuste se zamyslet nad přidáním vápníku jako potravinového doplňku - naváže na sebe část folátů a vaše tělo tak bude mít více ze všech biodostupných látek v mangoldu dostupných.

reference:

Bolkent S, Yanarda R, Tabakolu-Ouz A et al. Effects of chard (Beta vulgaris L. var. Cicla) extract on pancreatic B cells in streptozotocin-diabetic rats: a morphological and biochemical study. J Ethnopharmacol. 2000 Nov;73(1-2):251-9. 2000.
Ishizuka S, Ito S, Onuma M, et al. Ingestion of sugar beet fiber enhances irradiation-induced aberrant crypt foci in the rat colon under an apoptosis-suppressed condition. Carcinogenesis 1999 Jun;20(6):1005-9. 1999. PMID:13010.
Kirsh VA, Peters U, Mayne ST et al. Prospective study of fruit and vegetable intake and risk of prostate cancer. J Natl Cancer Inst. 2007 Aug 1;99(15):1200-9. 2007.
Kugler F, Stintzing FC, and Carle R. Identification of Betalains from Petioles of Differently Colored Swiss Chard (Beta vulgaris L. ssp. cicla [L.] Alef. Cv. Bright Lights) by High-Performance Liquid Chromatography−Electrospray Ion. J. Agric. Food Chem., 2004, 52 (10), pp 2975-2981. 2004.
Li T, Molteni A, Latkovich P, Castellani W, Baybutt RC. Vitamin A depletion induced by cigarette smoke is associated with the development of emphysema in rats. J Nutr. 2003 Aug;133(8):2629-34. 2003. PMID:12888649.
Lucarini M, Lanzi S, D'Evoli L et al. Intake of vitamin A and carotenoids from the Italian population--results of an Italian total diet study. Int J Vitam Nutr Res. 2006 May;76(3):103-9. 2006.
Morris MC, Evans DA, Tangney CC, Bienias JL, Wilson RS. Associations of vegetable and fruit consumption with age-related cognitive change. Neurology. 2006 Oct 24;67(8):1370-6. 2006. PMID:17060562.
Ozsoy-Sacan O, Karabulut-Bulan O, Bolkentz S et al. Effects of Chard (Beta vulgaris L. var cicla) on the Liver of the Diabetic Rats: A Morphological and Biochemical Study. Bioscience, Biotechnology, and Biochemistry Vol. 68 (2004) , No. 8 pp.1640-1648. 2004.
Pyoa YH, Lee TC, Logendrac L et al. Antioxidant activity and phenolic compounds of Swiss chard (Beta vulgaris subspecies cycla) extracts. Food Chemistry Volume 85, Issue 1, March 2004, pages 19-26. 2004.
Song W, Derito CM, Liu MK et al. Cellular antioxidant activity of common vegetables. J Agric Food Chem. 2010 Jun 9;58(11):6621-9. 2010.
Tundis R, Loizzo MR and Menichini F. Natural products as alpha-amylase and alpha-glucosidase inhibitors and their hypoglycaemic potential in the treatment of diabetes: an update. Mini Rev Med Chem. 2010 Apr;10(4):315-31. 2010.
Yanardag R, Bolkent S, Ozsoy-Sacan O et al. The effects of chard (Beta vulgaris L. var. cicla) extract on the kidney tissue, serum urea and creatinine levels of diabetic rats. Phytother Res 2002 Dec;16(8):758-61. 2002.