Covid-19: SKUTEČNÁ prevence a léčba 1/9

Další díly

Úvod + suplementace I.

Slyšeli jste někdy o “paradoxu pouliční lampy”

Mladý muž kolem půlnoci leze po čtyřech kolem dokola lampy na ulici. Kolem jde postarší paní s psíkem, zastaví se, chvíli ho pozoruje a pak se zeptá, co muž hledá. “Klíče od auta.”, odpoví. Paní se k němu přidá a hledá s ním. Po 10 minutách marného hledání se zeptá “A jste si jistý, že jste je ztratil tady?”. Muž jí odpoví: “Ne, ztratil jsem je támhle na louce, ale tam není vůbec nic vidět.” 

Nebál bych se tento krátký příběh zařadit do kategorie bajek. Takových, ze kterých si lze vzít nějaké ponaučení. Z tohoto je ponaučení celkem zřejmé. Často hledáme něco (věc nebo třeba řešení problému) v místech (či způsobem), která jsou pro nás nejpohodlnější a ne tam, kde to dává smysl.

A proč tak složitý úvod? Mno… On se prostě hodí k tématu, o kterém se chci v následujících 9 článcích rozepsat.  Ano, mám na mysli vir SARS-CoV2 a onemocnění Covid-19, které způsobuje. Od března loňského roku víme, které komorbidity předurčují nakažené k průběhu nemoci, kdy je zapotřebí hospitalizace na standardním lůžku či na oddělení JIP. Zároveň existuje dostatek studií na téma suplementace konkrétními živinami (vitamíny, minerály), které průběh onemocnění zlepšují a fungují zároveň jako velmi účinná prevence. 

A co se za posledních 12 měsíců stalo? Vláda ČR a MZd ČR neudělala nic v rámci prevence/ochrany občanů s jednou či více komorbiditami a informace o prospěšné suplementaci díky servilnosti mass-medií a plné podpoře paniky se na veřejnost prakticky nedostaly. Přitom by bylo možné cílenou prací s ohroženými skupinami formou dietetických intervencí a úpravou životního stylu za oněch 12 měsíců většinu potenciálních nocležníků v nemocnicích z této skupiny dostat! Jak oficiální instituce, tak i veřejná média se nám snaží vsugerovat onu pouliční lampu ve formě vakcíny jako jediné východisko z krize a fakt, že jsme klíče (prevence, suplementace, dietetické intervence, změna životního stylu) ztratili někde jinde popírá, dehonestuje či o něm v po ně v ideálním případě (při nulovém odporu) mlčí. 

Konec kritiky. V následujících devíti článcích neuslyšíte o vakcínách, neuslyšíte o léčbě navrhované MZd ČR ani o ničem jiném, co byste se mohli doslechnout z veřejnoprávní televize. Zato dostanete celkem komplexní návod, jak se dostat ze skupiny ohrožených a to během několika týdnů až měsíců. Jelikož mám kostru všech pokračování prakticky hotovou, již teď mohu slíbit, že všech devět článků zveřejním postupně v průběhu devíti týdnů - každé pondělí se můžete těšit na nový díl. Struktura celého seriálu bude vypadat následovně:
 

  • 22.2 úvod + suplementace I. (tento příspěvek)
  • 1.3. suplementace II.
  • 8.3. imunita (obecně)
  • 15.3. nadváha/obezita
  • 22.3. cukrovka II. typu
  • 29.3. vysoký krevní tlak
  • 5.4. stres
  • 12.4. oslabení plic
  • 19.4. závěry a shrnutí

A teď již k vlastní suplementaci ;-) 

Předem upozorňuji, že s výjimkou států, které nám obvykle nejsou dávány za vzor (Čína či trochu překvapivě i demokratičtější Jižní Korea či Taiwan) naše vláda a MZd ČR “drží basu” se zbytkem světa a o možnostech doplnění konkrétních vitamínů a minerálů mlčí. Příkladem může být nově zveřejněná strategie boje proti Covidu z dílny pohůnků Joea Bidena. Zkuste v dokumentu vyhledat slova “zinc” (zinek) či (jakýkoliv) “vitamin” - pohoříte…

 

Vitamín D

Asi nejvíce studií dokazujících efektivitu čehokoliv, co můžete koupit takříkajíc “přes-pultově” v lékárnách či v prodejnách zdravých výživ, je na vitamín D. Konkrétně pak na vitamín D3 (z živočišných zdrojů vs. vitamín D2 z rostlinných zdrojů). Vitamín D3 si může naše tělo vytvořit samo, ale k tomu nám chybí minimálně jedna z důležitých složek pro jeho tvorbu - dostatek slunečních paprsků. Mimo něj potřebujeme i dostatek volného cholesterolu - právě ten je po dopadu slunečních UV-B paprsků na kůži přetvořen na vitamín D. To může být problém u vegetariánů a těch, kteří stále věří propagandě výrobců margarínů, stále podporovanou MZd ČR. Protože se ale vydatnějšího slunečního svitu v dohledné době nedočkáme (některé studie uvádějí, že ideální azimut Slunce pro příjem UV-B paprsků je kolem 47° a této hodnoty Slunce ještě několik týdnů nedosáhne), věnujme se suplementaci. 

Dobrou zprávou je, že hladiny vitamínu D v krvi lze lehce změřit a zjištění tohoto markeru patří mezi ty levnější. Díky tomu jej obvykle najdete i na výsledcích nespecializovaného rozboru, který Vám předepíše Váš ošetřující lékař. Najdete ho v řádku označeném jako “25-hydroxy-D” (popř. “25(OH)D” nebo “25-hydroxyvitamin D”a mnou doporučené hodnoty by se měly pohybovat v rozmezí 50-70 ng/mL. Jakékoliv nižší hodnoty jsou dle mého nedostačující a čím nižší hladiny vitamínu D máte, tím větší úsilí budete muset vynaložit na to, abyste se na tuto hladinu dostali. Předpokládejme, že na Vašem krevním rozboru najdete číslo 30 ng/mL a nižší. Pak bych doporučil suplementaci minimálně 10.000IU po dobu minimálně 14 dnů a následně pokračovat s 5.000IU jako “stabilizační” dávkou. Nutno podotknout, že doporučená denní dávka je i přes nedávné navýšení z 2.000IU na 3-4.000IU nedostatečná.  Podívejte se rovněž na poslední odkaz níže - najdete na něm text otevřeného dopisu s přehledem studií a z nich opsané dávky administrované v rámci nich.

 

K tomu je ještě třeba vzít na vědomí dvě úskalí, které se se suplementací vitamínem D váží. Je to jednak náchylnost k oxidaci a degradace v kyselém prostředí (pH). K oxidaci jsou samozřejmě nejvíce náchylné tekuté formy vitamínu D ve formě kapek. Zde si dejte pozor a volte variantu, která obsahuje i nějaký antioxidační agens. Nízké pH žaludku pak předurčuje k selhání jakékoliv softgelové tobolky či standardní želatinové kapsle, pokud by se měly rozpustit již v kyselém prostředí žaludku (pH mezi 1,5 až 3) a vitamín D nedoputoval do tenkého střeva, kde je vstřebán do krevního řečiště. Dalšími dvěma faktory ovlivňujícími degradaci vitamínu D před tím, než dosáhne tenkého střeva jsou pak žlučové kyseliny a narušená integrita stěny tenkého střeva. Při koupi jakéhokoliv vitamínu D tak věnujte pozornost (mimo vlastní počet IU v dávce) především “obalu”, který chrání obsah. U sofgelových tobolek by to mělo být výrobcem uvedeno na obalu (pokud použije správnou formu, tak se tím pochlubí…), u klasických dvoudílných kapslí by to měl být materiál obvykle nazvaný “entero-coated” či “enteric-coated”, který projde kyselým prostředím žaludku a rozpustí se až při pH 5 a vyšším. Diskutabilní je rovněž forma klasických lisovaných tablet - na českém trhu jsou dokonce firmy rozesílající vitamín D v této podobě zdarma (jen za poštovné) - kvalita je dle mého pochybná, včetně faktu, že inzerují “roční dávku” a v balení je 365 tablet k potenci 1.000IU/tableta - dávka, kterou tělo ani nezaznamená… Asi nejlepší formou je ta lipozomální, která zabezpečuje vysokou vstřebatelnost - díky faktu, že každá molekula je “obalena” ochranným obalem ze slunečnicového (či mnou nepodporovaného sojového) lecithinu a vstřebává se prakticky v rámci celého zažívacího traktu jako tuk a nikoliv až v tenkém střevu. Lecitinová vrstvička se v krevním řečišti rozpustí a voilá - putuje rychle k jednotlivým buňkám ;-) 

          

Sortiment lipozomálních vitamínů slovenské firmy

Adelle Davis koupíte i v ČR (např. kliknutím na obrázky).

 

Většina dostupných studií na téma vitamín D v léčbě a prevenci Covid-19 se shoduje v závěrech na schopnosti vitamínu D potlačit a preventovat tzv. cytokinovou bouři, která je typická pro všechny pacienty, kteří skončili na JIP, připojení na plicní ventilaci a/nebo mimotělní oběh.

V následující části se budu věnovat vitamínu C, zinku, selenu, peroxidu vodíku a pokud se opět nerozepíši, třetí díl již bude o prevenci a účinných, ne-farmakologických postupech pro snížení nadváhy/obezity ;-) 

 

Při psaní tohoto článku jsem se mj. inspiroval:

Kategorie: 
Obrázek uživatele Martin Novotný

O autorovi

"Duchovní otec" projektu, bio-hacker2, gastronaut, nutrarián, zdravotní detektiv, infovor, blázen do fitness/OCR.

„Starejte se dobře o své tělo. Je to jediné místo, ve kterém musíte žít.“ Jim Rohn