Možná se vám milí čtenáři bude zdát tento článek jako vymykající se rubrikám VyváženéZdraví.cz, možná jako zkopírované z cestovatelského deníku, ale není tomu tak. A důvod, proč jsem se rozhodl článek napsat, zjistíte dříve, než jej dočtete. ;-)
Dnes bych se rád jen v krátkosti zmínil o něčem, co bude opět v rozporu s všeobecnými doporučeními mainstreamové medicíny. Potýkáte se s vysokým krevním tlakem? Asi Vám Váš ošetřující lékař doporučil omezit množství konzumované soli. A Vy z Vás, více osvícení, jste možná náhodou či cíleně narazili na knihu Dr. James DiNicolantonia Pravda o soli (Jota, 2017).
V dnešním krátkém článku bych se rád zmínil o léčbě, o které jste možná nikdy neslyšeli. Do loňského podzimu ani já ne. Jedná se o anti-mikrobiální fotodynamickou léčbu (anglicky anti-microbial photodynamic therapy, zkráceně aPDT). O účincích látek jako je kurkumin (jeden z mnoha kurkumidoidů obsažených v kurkumě) či hypericin (účinná látka třezalky tečkované) asi nějaké povědomí máte. Podobně jste možná slyšeli o blahodárných účincích medicinálního červeného laseru vlnové délky 650 nm nebo dokonce podobný přístroj doma máte.
Pokud byste hledali pouze JEDEN doplněk pro zdraví srdce, bude to právě česnek.
S dlouhou historií používání česneku jako tradiční medicíny jsou zdravotní přínosy česneku dobře známy jak léčitelům, tak odborníkům na zdraví. Předpokládá se, že sám Hippokrates předepisoval česnek mimo jiné na nemoci, jako jsou paraziti, zažívací problémy a únava.
Tento krátký, ale přehledný článek je volným překladem článku “Are Face Masks Effective? The Evidence.” ze serveru Swiss Policy Research.
Dnešní díl o prevenci a léčbě cukrovky II. typu by popravdě mohl být sám o sobě celou sérií článků. Přibližně 15-16% si tuto diagnózu vyslechlo a dalších 3-4% ještě ne, přestože touto nemocí již trpí - cukrovka totiž s výjimkou pokročilejších stádií “nebolí”… Náklady na léčbu pacientů s diabetem se odhadují na 20 miliard Kč, což dělá 10% ročních zdravotních výdajů (údaj k 2016). Odhadem tedy každý pátý spoluobčan je tak jen díky cukrovce zařazen do rizikové skupiny pacientů s Covid-19.
Bývaly doby, kdy jsme jako Češi v rámci EU oběma diskutovaným žebříčkům vévodili. Dnes se stále pohybujeme v TOP5. Tušíte, které parametry mám na mysli? Růst HDP a životní úrovně? Průměrný věk dožití a počet úmrtí “s Covidem” na 100.000 obyvatel? Nee. Jedná se o podíl osob s nadváhou/obezitou v rámci populace. Nadváha či obezita byla již na jaře 2020 jmenována jako jedna z prvních komorbidit předurčující k těžším a skutečně vážným průběhům onemocnění SARS-CoV2. Překvapí Vás tedy, že jsme na tom jako národ tak špatně?
V tomto díle bych se rád věnoval mé nejoblíbenější činnosti - propagaci zvýšení imunity formou změny životního stylu. Životní styl je velmi souhrnný pojem a v tomto případě si do něj dovolím zařadit i dietetické změny (změny v jídelníčku). Všechny níže uvedené informace považuji za prevenci, nikoliv za léčbu Covid-19. Pokud ale většinu níže uvedených informací dlouhodobě praktikujete, je velká pravděpodobnost, že netrpíte jednou ze známých komorbidit a tím pádem Vám ani při nákaze nehrozí těžší průběh, který by Vás upoutal na nemocniční lůžko.
V druhém dílu této série se chci věnovat další prokazatelně účinné (účinný pro mne znamená odzkoušený a zveřejněný ve formě recenzovaných studií) prevenci a případným léčbám formou potravinových doplňků. Podotýkám, že sám nejsem příznivcem polykání pilulek a nesouhlasím s názorem, že v dnešních potravinách není dostatek živin a (výrazná) suplementace potravinovými doplňky je nezbytně nutná.
Bez ohledu na názory čtenářů na SARS-Cov2, resp. Covid-19 onemocnění, které způsobuje - jsme vystaveni psychologickému nátlaku vedoucímu k plošnému očkování proti Covid-19 a mass-media i Vláda ČR nás připravují na zatím poměrně vágně definovanou formu Covid-19 "pasu". A i když nás ostrované (Velká Británie a Severní Irsko) před více jak rokem opustili, mám za to, že v minulém týdnu zveřejněná analýza britské Royal Society stojí za překlad.
Úvod + suplementace I.
Slyšeli jste někdy o “paradoxu pouliční lampy”?
Mladý muž kolem půlnoci leze po čtyřech kolem dokola lampy na ulici. Kolem jde postarší paní s psíkem, zastaví se, chvíli ho pozoruje a pak se zeptá, co muž hledá. “Klíče od auta.”, odpoví. Paní se k němu přidá a hledá s ním. Po 10 minutách marného hledání se zeptá “A jste si jistý, že jste je ztratil tady?”. Muž jí odpoví: “Ne, ztratil jsem je támhle na louce, ale tam není vůbec nic vidět.”
Antioxidanty. Téma, které je od počátku Covid-19 pandemie aktuální více, než kdy jindy. Mluví se o vakcíně, mluví se o “RRR”, přitom všechna opatření stojící za tímto akronymem prokazatelně snižují to, co potřebujeme nejvíce - posilnění imunity! Víme, že volných radikálů poškozujících naše zdraví na buněčné úrovni se nezbavíme. Jsou mimo jiné i vedlejším produktem fyziologických procesů (např. Krebsův cyklus). Zároveň se ukazuje, že výrazný nadbytek antioxidantů nad volnými radikály (ROS/RNS, atp.) rovněž nezaručuje dokonalé zdraví.
Včerejším článkem o účincích česneku v boji proti nachlazení jsem se vás snažil nalákat na více informací o “černém” česneku. Pod tímto označením jej najdete ke koupi i na českém internetu. V zahraničí se spíše používá označení “aged” (tzn. zrající nebo vyzrálý, popř. letitý). Myslím, že toto označení je trefnější - hlavně s přihlédnutím k tomu, že tak, jak jej kupujeme my, není černá barva patrná (celé hlavičky)…
V minulém dílu jsem se věnoval především zdravotním účinkům pití kávy a představil mou oblíbenou pojízdnou kavárnu. V tom dnešním se dozvíte více o různých druzích kávy, na co si dát při koupi pozor a jakou kávu sám osobně preferuji. Protože jsem se zase “rozepsal”, na třetí pokračování si nechám způsoby přípravy kávy a přidám pár dalších tipů, jak maximalizovat zdravotní účinky konzumace kávy.