Mozek a naše strava

Zdá se mi, že spousta informací v oblasti zdravého životního stylu točí stále kolem toho, jak naše těla vypadají. Podle mě je tu však “NĚCO”, co je pro naše zdraví ještě důležitější. Ano, je to mozek. Možná ne každému dochází, že se zdravím našeho mozku si není radno zahrávat. Nefunguje to jako u nějakých kil navíc, kde můžeme vždy začít se zdravou stravou a pohybem, abychom docílili lepšího stavu. V případě mozku je faktem, že při jeho poškození už k nápravě nedojde. Můžeme jen zbrzdit rychlost jeho poškozování. 

Napadlo mě tedy připomenout jisté informace, které už sice nejsou neznámé, ale je třeba o nich více mluvit a psát. Dnes už je z mnoha výzkumů jasné, že zhruba 90% onemocnění můžeme ovlivnit stravou. I nemoce mozku jsou často způsobeny především nesprávnou výživou. Na jejich vzniku a rozvoji se podílí více faktorů, velmi zásadní je však nadbytečný příjem sacharidů a nedostatečný příjem zdravých tuků

Nejznámější mezi těmito onemocněními je Alzheimerova choroba. První studie, které označily tuto nemoc za cukrovku 3. typu, se objevily už v roce 2005. Laická veřejnost se ale dozvídá o skutečnosti, že příčinou této demence je špatná výživa až mnohem později. Je škoda, že na nás “nevyskakují” z obrazovky tváře známých herců se sdělením tohoto faktu. Z toho by totiž pro zdravotnictví žádný přínos neplynul. Naopak, k lékařům by po čase chodilo méně pacientů! 

Víme-li tedy informaci, že Alzheimerovu chorobu může odvrátit tím, že změníme svůj jídelníček, tak je přece naše cesta jasná. Zvláště tam, kde se ukazují jakési rodové vlivy. 

Mezi velmi diskutovanou součást našeho jídelníčku patří lepek. Naštěstí se již veřejně z různých zdrojů dozvídáme o zničujícím vlivu lepku na náš organismus. Jak uvádí David Perlmutter ve své knize Moučný mozek: “Citlivost na lepek je největším a nejpodceňovanějším zdravotním rizikem dneška… Všechny poslední výzkumy ukazují na lepek nejen jako na původce demence, ale i epilepsie, bolestí hlavy, depresí, schizofrenie, ADHD nebo třeba sníženého libida.”

Je již mnoha studiemi podloženo, že citlivostí na lepek, resp. celiakií, což je autoimunitní onemocnění, je zasaženo jen malé procento populace. Přesto se toto číslo neustále zvyšuje. Vzpomeňte si sami, kolik jste měli spolužáků na základní škole s tímto onemocněním. A podívejte se do třídy vašich dětí či někoho z vašich známých, jaká je situace nyní. David Perlmutter uvádí, že až 40% populace nedokáže lepek dostatečně trávit a zbylých 60% k tomu zřejmě nemá daleko, aniž by to tušili. “Vazbu mezi citlivostí na lepek a nemocemi poškozujícími mozkové funkce potvrzuje čím dál víc studií. Týká se to i lidí, kteří nemají s trávením lepku žádné potíže a testy citlivosti jim vycházejí negativně.”

Vědci už vědí, že hlavní příčinou všech degenerativních onemocnění je zánět. A to včetně těch, které postihují mozek. I když není určen jeden "viník", mezi hlavními faktory, stimulujícími zánětlivé procesy zasahujícími mozek, je lepek (a tudíž strava s vysokým obsahem sacharidů). Bohužel škodlivého vlivu na náš mozek si nevšimneme tak rychle jako zácpy nebo bolesti hlavy. “Negativní účinky na mozek jsou skrytější. Mohou se projevovat na molekulární úrovni a člověk je ani nepostřehne…. Ve chvíli, kdy se zjistí demence či jiné degenerativní změny, už je cesta zpět prakticky nemožná.”

Zpátky ke stravě, jejíž složení nám může významně pomoci. Musíte hlavně zapomenout na dvě informace, které ještě nyní můžete slyšet od různých výživových poradců:

  • zdravá strava = strava chudá na tuky a bohatá na sacharidy
  • cholesterol je špatný

Jak již mnoho studií ukázalo, k udržení zdravého mozku i dobré mentální kondice je zcela zásadní cholesterol. Vysoká hladina cholesterolu snižuje riziko vzniku mozkových onemocnění a prodlužuje život. Další potvrzení vědců následovalo: vysoký obsah prospěšných tuků ve stravě má velký význam pro zdravý a dobře fungující mozek. 

Jaká je tedy cesta? Jak jsme již několikrát psali, už před dvěma roky jsme se dobrovolně s manželem rozhodli lepek z našeho jídelníčku vynechat, a to i přesto, že jsme neměli žádnou potvrzenou formu alergické reakce. Po tomto rozhodnutí následovalo pár “zmatených” dní či týdnů, než jsme si dobře osvojili alternativy a znali jsme i naše skryté nepřátele. Mezi ty postupně spadalo spousta potravin, kde bychom lepek nečekali. Např. smažené brambůrky s příchutí, které domů přinesly naše děti. Můžete si být jistí, že prakticky ve všech ochucených brambůrkách je příchuť přidávána do mouky, aby se lépe nabalila na usmažené čipsy. No nic, tato potravina nám nechybí už jen díky prapodivné kvalitě olejů použitých ke smažení. 

Ovšem vynechání i těch potravin, které lepek zcela otevřeně obsahují, je v běžné stravě hodně. Jako pozitivní se naopak ukázala možnost zvýšení konzumace u těch potravin, jejichž množství jsme drželi dříve pod kontrolou. Šlo o máslo, vajíčka a maso. Samozřejmě jsme si našli "svoje" farmáře, kde tyto suroviny pravidelně kupujeme. Abychom neměli stále dvě nejčastější možné bezlepkové přílohy (rýže, brambory), začali jsme zařazovat pravidelněji i pohanku, quinou i amaranth. Nicméně jaksi jednodušší bylo a je nasměrovat pozornost na větší množství přijímané zeleniny. A to se nám daří. 

Opět jedna citace, kterou můžu bez zaváhání podepsat: “… jakmile si váš metabolismus přivykne na příjem energie ve formě tuků a bílkovin namísto sacharidů, projeví se efekt na mnoha frontách. Snáz se vám podaří navždy a bez úsilí shodit přebytečná kyla, zbavit se únavy během dne, líp spát, být kreativnější a výkonnější, zbystřit své myšlení a zlepšit paměť, zkvalitnit svůj sexuální život. To vše návdavkem k tomu, že svému mozku zajistíte ochranu před nebezpečím onemocnění.”

 

Úplně slyším vaše dotazy ve stylu: Za jak dlouho změnu poznáme? Na to se bohužel nedá jednoznačně odpovědět, protože každý organismus začíná na jiné “startovací” čáře, s jinými omezeními a jinými pohybovými zvyklostmi. Nicméně můj soukromý názor je, že drobnější změny poznáte poměrně rychle. Je možné, že se budete ze začátku potýkat s dřívějšími návyky - např. chůzi kolem pekárny, ze které voní čerstvě upečený chleba, bude lepší vynechat, resp. pekárnu obejít velkým obloukem. Až tehdy, kdy vám nebude dělat obtíže odmítnou dříve oblíbené jídlo či nekoupit křupavou houstičku k snídani, tak máte vyhráno. Co získáváte, bylo již napsáno výše :-) 

Zdroj: 

David Perlmutter: Moučný mozek (Paseka, 2014)

 

David Perlmutter: Pšeničný mozog (Aktuell, 2014)

Kategorie: 
Obrázek uživatele Veronika Novotná

O autorovi

Výživová poradkyně se zaměřením na výživové i zdravotní potíže u dětí, dospělých i seniorů. 

"Nechť strava je tvojí medicínou." Hippokratés