Dotýkání dovoleno - část II.

 

Navazuji dnes dalším úryvkem z nové knihy Moniky Nevolové, která je novou členkou našeho týmu. Přečtěte si další ukázku z knihy Dotýkání Dovoleno na téma nedomazlenost a mateřský dotek.

Nedomazlenost

„Dotek je základní tělesná potřeba, jeho absence způsobuje abnormální chování a tělesný vývoj.“
(Ashley Montagu)

Jedna přítelkyně mi vyprávěla o rodinné oslavě: „To je vtipné, všichni se bez váhání dotýkají malých miminek a mazlí se se psem a kočkou. A já tady sedím a strašně stojím o to, aby se mě někdo dotkl, ale nikdo to neudělá.“
Často se cítíme stejně jako ona, ale chybí nám důvěra k tomu, abychom dali druhým lidem najevo, že potřebujeme třeba obejmout nebo vzít za ruku. Bojíme se, že by si to ostatní nějak špatně vykládali. A tak se držíme zpátky a žijeme mezi lidmi, s lidmi, přitom ve fyzické izolaci.

Pozoruji poslední dobou hodně dospělých lidí, kterým se v životě profesně velmi daří, leckdy až nadstandardně. Často tvrdí, že jsou single programově kvůli svému vytížení a úspěchu a že jsou tak vlastně spokojení. Nevěřím tomu, protože mimo práci na nich vidím příznaky nedomazlenosti, nebo chcete-li dotekové frustrace, frustrace z nedostatku blízkosti. Ale vnímám také velké množství lidí, kteří žijí v dlouhodobých vztazích, nebo netrpí nedostatkem pozornosti opačného pohlaví, a přesto jsou nedomazlení. O co tedy jde? Co mám vlastně na mysli, když mluvím o nedomazlenosti?

Míváte někdy pocit, že vás nikdo nemá rád? Nebo že jste totálně vyčerpaní z práce a je vám úzko z toho, jak jste nedocenění? Toužíte po dlouhodobém partnerském vztahu, ale zažíváte jen krátkodobé epizody, které nevydrží? Bojujete s nadváhou, jenže když je vám smutno, děláte si jednoduše radost jídlem, které obvykle nepatří do kategorie „zdravá výživa“ nebo „nutričně vyvážené“? Připadáte si málo sebevědomí? Reagujete často podrážděně? Nemáte rádi, když se vás někdo dotkne, někdo vás obejme, jste z toho nesví a nevíte proč? Jste v celku tak nějak spokojení, ale dlouhodobě vám něco chybí?

Za tím vším může být právě nedomazlenost, coby frustrace a potíže způsobené dlouhodobým nedostatkem intimity, láskyplného kontaktu, doteku s blízkými osobami. A tento nedostatek se projevuje jak v rovině psychické, tak fyzické.

O kom je řeč?
Chci se teď doslova dotknout těch z vás, kdo z nedostatku lásky pleníte ledničky, doháníte nedostatek blízkosti nadbytečným množstvím jídla. Také těch z vás, kdo se vyhýbáte fyzickému kontaktu, kde jen můžete, protože máte pocit, že vás to ohrožuje, stresuje a přivádí do úzkostných stavů. Mám na mysli ty z vás, kdo máte partnera, pravidelný sex, ale přesto cítíte, že vás vztah nenaplňuje. Dívám se na ty z vás, kdo trpíte psychosomatickými potížemi jako ekzémy nebo jinými kožními onemocněními, kdo se nevědomě snažíte vyhnout možnosti, že by se vás někdo chtěl dotýkat a být vám nablízku. Myslím na ty z vás, kdo nakládáte se svým tělem jako s nepřítelem, třeba se sebepoškozujete nebo trpíte poruchami příjmu potravy. Mluvím skrze tyhle kapitoly i k vám, kdo se nemáte dost rádi a nepřijímáte se takoví, jací jste. A k těm z vás, kdo se bojíte, že by vás někdo mohl ranit. A konečně mám na mysli všechny ty z vás, kdo se necítíte šťastní, něco vám chybí. Žijete třeba celkem úspěšný život, ale chybí vám elán, pocit, že jste milovaní, že máte dostatek energie na cokoliv, co chcete.
Zdánlivě různé potíže, jeden spojující prvek. Pocit silné frustrace, pocit, že vám něco chybí. To je nedomazlenost.

Mateřský dotek – dotek života

Když nebudete jíst, zemřete. Když nebudete pít, zemřete. Když nebudete dýchat, zemřete. To vše je jasné. Ale malé děti zemřou tehdy, když se jich nebudete dotýkat.
Co mám na mysli, když mluvím o nedomazlenosti, už víte. Stejně tak jsme si řekli něco o významu hmatu, o blízkosti a dalších sociálních potřebách, kolem nichž se to vlastně celé točí. Pojďme ale teď zpátky na úplný začátek. Pojďme tam, kde dotek znamená téměř vše.
Mateřský dotek je ve vývoji dítěte absolutním předpokladem zdravého růstu, vzniku pocitu bezpečí, emocionální a fyzické pohody. Dlouhodobé nenaplňování potřeby doteků vede k abnormálnímu chování, jak tvrdil už klasik „antropologie hmatu“ Ashley Montagu. Vývojoví psychologové potvrzují, že dotek má v lidském bytí naprosto výsadní postavení, neboť jde o nejranější systém vnímání, který se rozvine u lidského embrya. Dlouho předtím, než jsme schopni vidět obraz, cítit vůni, pocítit chuť nebo slyšet zvuk, vnímáme sami sebe a okolí jen prostřednictvím hmatu. Vždyť když malé děti rostou, učí se hlavně prostřednictvím pohybu, dotýkání se a ohmatávání věcí.
Psycholožka Tiffany Fieldová udělala výzkum, při kterém se zaměřila na vývoj předčasně narozených dětí. Sledovaná skupina miminek měla zajištěnu veškerou potřebnou péči k tomu, aby se z nich vyvinuli normální zdraví novorozenci. Vybrané podskupině však sestra okénkem inkubátoru třikrát denně patnáct minut po dobu deseti dní masírovala tělíčko. Tito jedinci přibrali na váze o 47 % více a mohli o šest dní dříve opustit inkubátor! A pozor, v rámci sledování v dlouhodobé studii pak tyto děti dopadly lépe i v porovnání výkonu ve standardních testech mentálních a motorických schopností a vykazovaly větší emocionální stabilitu!
U miminek, která někdo chová v náručí, objímá je a něžně se jich dotýká, se rozvine zdravější citový život než u těch, která zůstávají dlouhou dobu bez tělesného kontaktu. Budování vzájemného vztahu s dítětem si usnadní ti rodiče, kteří si uvědomí význam doteku a věnují pozornost tělesnému fyzickému kontaktu. Podpoří tak pocit důvěry, bezpečí, jistoty a pozitivně zapůsobí na rozvoj vztahu dítěte k ostatním. Je známé, že způsob, jakým rodiče drží své dítě, jak se ho dotýkají, má značný vliv na jeho celkové dispozice do budoucna.
Pozorováním se zjistilo, že děti s nedostatkem fyzických kontaktů trpívají obecně mnohem častěji úzkostnými stavy, bývají oproti svým vrstevníkům nešikovnější, nemotornější, mívají problémy s komunikací. Naopak sebejisté a laskavé osoby se vyvíjejí v prostředí, kde bývají doteky a objetí časté. Všichni rodiče se většinou svých dětí dost dotýkají a chovají je, ale jen málo je těch, kteří vědomě dotekem a objetím stimulují jejich zdravý vývoj.
Dítě, které je hlazeno a netrpí nedostatkem doteků, se vyvíjí dobře a jeho růst je normální. Už před narozením ale probíhají dotekové signály, komunikace rodičů přes bříško matky hraje velkou roli. Takové doteky posilují pouto mezi matkou a dítětem. Sdělují: „Jsi v bezpečí, já jsem tady.“
Malé dítě není schopné dobře vidět nebo rozlišovat mezi zvuky, se světem tak komunikuje nejvíce právě doteky. V současné porodnické praxi je nemluvně bezprostředně po porodu položeno na hruď matky, aby vnímalo svůj první dotek, což má velký význam i v jeho dospělosti. Tiché a milující objetí matky stimuluje u novorozence jeho metabolismus, sílu adaptovat se na nové prostředí, a dokonce i počátek přibírání tělesné hmotnosti. Aniž bychom si to uvědomovali, naše pokožka udržuje oddanou vzpomínku na dny, kdy jsme jako kojenci byli konejšeni na hrudi matky. Proto nám i v dospělosti často pomáhá k utišení a zklidnění, když nás někdo obejme.

 

Pro ty, kteří nečetli první díl, opakuji minulý dovětek:

Pokud vás tento úvod knihy zaujal, můžete si ji zakoupit na níže uvedeném odkazu a darovat ji například svému nevrlému šéfovi ;-) Osobně zvu všechny čtenáře z Prahy a okolí na křest knihy Dotýkat se povoleno! Křest se bude konat 12.2.2015 v kině Mat od 18:00. V případě, že se budete chtít křestu zúčastnit, musíte poslat email na umenivpraci@taktiq.com s textem: Potvrzuji účast na křtu + heslo “VyváženéZdraví - počet osob”. Počkejte na zpětné potvrzení a vytištěný email přineste s sebou. Mimo možnost promluvit si osobně se mnou a získat můj autogram dostanete návdavkem obejmutí od Veroniky nebo od Martina - dobrovolně se jako kmotři mojí knihy upsali k tomu, že po dobu křestu budou hrdě nosit placku “Můžete mne obejmout” ;-) A po obejmutí můžete dát řeč na téma vaše VyváženéZdraví :-))) 

 

Monika Nevolová: Dotýkání dovoleno! (Grada, 2015)

Kategorie: 
Obrázek uživatele Monika Nevolová

O autorovi

Kreativní psycholožka, certifikovaná životní koučka & spisovatelka.

"Můžete mít v životě výmluvy, nebo výsledky. Je jen na vás, co si vyberete."