Přerušovaná hladovka

Dnešním článkem navazuji na článek z tohoto týdne, kde jsem již tak trochu naznačil, o čem bude jeden velký seriál příspěvků, který obrací “potravinovou pyramidu”, propagovanou našimi zdravotními “autoritami” posledních 50 let.

Rád bych začal rozlišením dvou pojmů, přerušovaná hladovka a ketogenická dieta. Oba dva pojmy totiž patří tak trochu k sobě a přesto jsou každý o něčem jiném. 

Přerušovaná hladovka (intermittent fasting) je termín, který se používá pro krátkodobé hladovění, při kterém dochází k prodloužení efektu ketogeneze, který nastává v okamžiku, kdy našemu tělu (především mozku) dojdou zásoby krevní glukózy a my začneme využívat jako “palivo” ketony, které si začneme vytvářet ze zásob tělesných tuků. Skutečně se zde bavíme o hladovění, i když krátkodobém. 

Ketogenická dieta jsou jídla/pokrmy, které ketogenezi nepřeruší. Jak již víte z předchozího článku, základním parametrem pro takový pokrm je jednak nulový/minimální obsah cukrů (včetně těch složitých, škrobů) a nižší obsah bílkovin. Dvě z makroživin jsem takto definoval a tak vám již musí být jasné, co v ketogenické dietě dominuje ;-) Ano, jsou to KVALITNÍ tuky!!! 

Přerušovaná hladovka není nic nově objeveného. Ať již vědomě, tak i nevědomě naši předci praktikovali krátkodobé hladovky, obvykle podbarvené/podložené nějakým z religiozních důvodů (křesťanský půst před Velikonocemi, muslimský půst v průběhu Ramadánu, atp.). Ať již k tomu měli jakýkoliv důvod, pozitivní zdravotní dopad takové hladovky je zřejmý a známý více jak 70 let. Již v roce 1943 totiž byly prováděny první pokusy na laboratorních myších, jejichž výsledkem bylo zjištění, že aplikací přerušované hladovky bylo dosaženo prodloužení dožití o 15-20% (oproti myším, kterým byla podávána potrava “ad libido” bez časového omezení). V té době se obvykle uplatňovala 24-hodinová hladovka a ono jednodenní “okno” se dlouhou dobu pokládalo jako minimální pro dosažení pozitivních výsledků. Až v roce 2004 po dalších výzkumech vyšlo najevo, že za oněmi výsledky stojí právě proces ketogeneze a rovněž fakt, že tento proces nevyžaduje nutně 24-hodinové hladovění, pro většinu populace nemyslitelné…

Bylo definováno takzvané “8-hodinové okno”, ve kterém jíte a zbyde vám 16 hodin, kdy tělo využívá glukózu přijmutou po oněch 8 hodin a následně přechází do stavu ketogeneze. Je na vás, kdy konkrétně ono okno začnete a kdy tím pádem skončíte. Osobně doporučuji využít maxima času hladovění v době, kdy spíme. Můžete si tak např. předsevzít, že si dáte večeři ne později, než v 18:00 a pak vám tedy ono hladovění skončí pozdní snídaní v 10:00 ráno. Nebo si zvolte poslední jídlo na čtvrtou odpolední a snídani si další den dejte již v 8:00. Je to doopravdy na vás ;-) Je mi jasné, že pro spoustu z vás zvyklých na tři hlavní jídla denně proložené dvěmi svačinkami hladovění po takovou dobu něco nemyslitelného a tak se ještě dnes můžete těšit na recept, který mě osobně změnil život!

Jen podotýkám, že se objevují určité důkazy, že setrvávání v ketogenickém stavu po delší dobu může speciálně dívkám a ženám rozhodit jejich hormonální systém. Proto je doporučováno tento stav alespoň po 2-3 dnech přerušit - ideálně tím, že si dáte dávku uhlohydrátů (ne nutně cukru!) např. ve formě většího množství rýže (sushi all-you-can-eat ;-) nebo třeba batátů, které ketogenezi přeruší a navíc nezvýší křivku inzulinu. Stejného efektu lze dosáhnout i podáním bílkovin (viz. dnešní recept).