Proč tloustneme a tloustneme - důvod II.

Jsme zde s druhou částí našeho seriálu - první naleznete zde. 

Spotřeba cukru raketově stoupá

Přidaný cukr v jakékoliv podobě je nejhorší možnou přísadou v moderní stravě. Netvrdím, že lidé v dřívějších dobách nesladili, ale rafinací cukru (ať již z cukrové třtiny nebo cukrové řepy) a jeho všeobecně snadnou dostupností jsme vše jen umocnili. Cukr je bezpochyby jed a HLAVNÍ přispivatel k všeobecnému nárůstu prakticky všech nám známých civilizačních chorob. 

Spotřeba cukru v USA a Velké Británii (levá strana = spotřeba cukru v kg na hlavu, pravá strana = procento obézní populace), zdroj: American Journal of Clinical Nutrition

Za posledních dvacet let konzumuje každý Čech v průměru 38 kg cukru ročně. Prelevance diabetu typu dvě se téměř zdvojnásobila a v obezitě i nadváze máme trvalý rostoucí trend.
Přitom lékaři doporučují nekonzumovat více než 20 kg cukru ročně.

Vývoj nadváhy/obezity v ČR, zdroj: www.szu.cz

 Cukr naše tělo potřebuje jako zdroj energie. Bez něj by nefungoval mozek, svaly, srdce. Podstatné ale je, KOLIK cukrů přijímáme. A výrazně do toho zasahuje i fyzická aktivita - čím více aktivní činnosti, tím více cukru je zapotřebí na konečnou přeměnu jako "palivo" a tím méně se jej následně usazuje ve formě tělesných tuků v naší schránce. Málokdo ví, že glukozu si tělo v případě potřeby (= nedostatek glukozy v krevním řečišti) dokáže vyrobit samo z bílkovin procesem tzv. glukoneogeneze. K tomu dochází při zvýšené spotřebě bílkovin v potravě. Pokud se vám tedy někdo snaží podsunout jakoukoliv "bílkovinovou dietu", kde je nevyvážený poměr bílkovin vůči uhlohydrátům a tukům (cokoliv, kde bílkoviny tvoří více jak 30% vašeho kalorického příjmu), mějte se na pozoru! Nedejte se rovněž zmást tvrzením, že fruktóza (cukr obsažený ve většině ovoce) je pro tělo zdravější, protože na ni inzulin nijak nereaguje. Ano, to je pravda - inzulin reaguje pouze na glukozu. Pravdou ovšem není, že by fruktoza byla zdravější. Velmi malé množství fruktózy se v okamžiku, kdy se dostane do našich jater, přemění na glykogen a je rovněž použito jako palivo pro naše svaly. Množství je ale opět odvislé od naší pravidelné tělesné aktivity a u pasivních jedinců je skutečně velmi omezené. Všechnu zbylou fruktozu si pak tělo uloží ve formě tělesných tuků na "horší časy"...  

Samostatnou kapitolou jsou však děti a náš postoj ke slazení jejich stravy či nápojů. Shodněme se na tom, že nápoje mít ani děti sladké nemají. Avšak ohledně fruktózy, která je dětem nabízena v čerstvém ovoci (ne jako sladidlo v nějaké potravině), je třeba zvážit nejen obecně větší potřebu cukru u dětí, ale i další složky, které v tomto ovoci přijímají. Jedná se nejen o vlákninu, která pomáhá zasycovat a tím snižovat konzumované množství, ale hlavně o enzymy, kterých je nejvíce právě v čerstvé stravě. Závěr: Aktivní děti si obecně klidně mohou dopřát více ovoce než dospělí, ale i zde platí "všeho s mírou" :-) 

 Snažte se eliminovat cukry na pro vás přijatelné minimum. U ovoce dávejte přednost druhům s převahou aktivních látek (např. antioxidantů) nad cukry - bobulovinám jako jsou borůvky, maliny, ostružiny nebo citrusovým plodům. Pokud si na regále vybíráte např. jablka, volte kyselejší varianty před těmi výrazně sladkými. Vyhněte se i umělým sladidlům - většina z nich má spoustu prokázaných negativních účinků na naše zdraví. Zkuste pro sebe a své nejbližší objevit kouzlo stévie a alespoň částečně cukr nahrazujících bylinek a koření - citronové trávy, skořice, kardamonu a dalších.